Jan Fingerland: Trump vyvolal na Blízkém východě rozpaky

10. duben 2026

Írán i jiné země se mohou těšit na dva týdny příměří a možná i na mír. Jenže na samotném Blízkém východě lidé rychlý obrat od „zničení civilizace“ k ukončení boje vnímají s rozpaky. I když každá země jinak a z jiných důvodů.

Donald Trump mluví o vítězství, jeho íránské protějšky také. Záleží tedy asi na úhlu pohledu. Například v Izraeli lidé sice strávili týdny každodenními útěky do bunkrů, ale válka s Íránem i libanonským Hizballáhem měla podporu na pravici i levici. Lidé ji chápali jako boj o existenci státu.

Kritika Netanjahua

Teď, když palba převážně ustala, se o vítězství moc nemluví. Zejména opozice kritizuje Netanjahua za to, že ničeho nedosáhl. Poté, co nedokázal zničit Hamás v Gaze, kde se toto hnutí mezitím nenápadně znovu pevně etablovalo, neuspěl prý ani v Íránu, který může nadále usilovat o jadernou zbraň. A nadto ani nebyl přizván k jednání o příměří.

Čtěte také

Totéž se týká i Hizballáhu v Libanonu. Pokud Izrael nedodrží příměří, bude viněn z rozdmýchávání války. Pokud ho dodrží, Hizballáh se vrátí na společné hranice a dál bude držet milion Izraelců v ohrožení.

Opoziční centrista Jair Lapid označil současnou situaci za „největší strategickou pohromu“ v dějinách Izraele, podobně se vyjádřil vůdce levicové Demokratické strany Jair Golan. Určitá nespokojenost je znát i mezi členy premiérova Likudu.

Kritika na pravici ale směřuje hlavně jinam, například poslanec krajně pravicové strany Ocma Jehudit napsal, že Trump je zbabělec, který neměl odvahu bojovat do vítězného konce. Izraelci se ale často domnívají, že Amerika se s Íránem nedohodne, a válka se tak možná do dvou týdnů obnoví.

Čtěte také

Také země Arabského poloostrova mají smíšené pocity. Tím, že se Trump rozhodl nenaplnit hrozbu, unikly i ony případné íránské pomstě na své vlastní infrastruktuře. Současně se už delší dobu proslýchá, že Arabové dávali přednost úplnému odstranění íránského režimu, i za cenu pokračování války. Dokonce se spekulovalo o tom, že se některé z nich přímo zapojí do operací proti Íránu.

Írán se ani po uzavření příměří kupodivu nesnaží přesvědčit arabské sousedy o svém případném zkrotnutí. Nejen Saúdi zaznamenali, že ještě než nastalo příměří, ostřelovaly íránské ozbrojené síly saúdskou rafinerii a také jediný ropovod, který obchází blokovaný Hormuz. Kuvajt tvrdí, že na něj Írán střílel i po vyhlášení klidu zbraní.

Arabská i íránská skepse

Spojené arabské emiráty, které byly terčem největšího počtu íránských útoků, sice příměří přivítaly, ale kritizují nečinnost Rady bezpečnosti OSN. Také tvrdí, že Írán by měl uhradit škody, které v zemi způsobil.

Čtěte také

Ptají se také, jak tedy budoucí dohoda zajistí, že Írán nebude v budoucnu útočit na sousedy a že ponechá Hormuz otevřený pro všechny a bezplatně. Právě Emiráty Íránu umožňovaly dlouhodobě obcházet sankce, v Emirátech žije mnoho Íránců a je tam zaregistrováno množství íránských firem. Nyní se cítí být zrazeni Washingtonem i Teheránem.

Arabské země nyní debatují o tom, jakým způsobem zajistí do budoucna své bezpečí. Situaci například využila Ukrajina s unikátním know-how ve věci obrany proti dronům a raketám. Arabové budou také sledovat podrobněji než Evropané, jak bude vypadat nadcházející jednání J. D. Vance s Íránci o podmínkách míru, které začne v sobotu.

Jan Fingerland

Zcela samostatnou kapitolou je Írán. Jeho mocenská elita byla údajně ohledně příměří rozpolcena, protože část představitelů chtěla dál válčit. Zajímavější je, co si myslí obyčejní Íránci.

Ti, kteří si přáli pád režimu, se nedočkali nejen po demonstracích v lednu, ale ani během právě skončeného bombardování. Proslýchá se, že tato část společnosti je nyní velmi skeptická. Vidí, že režim přežil, dává najevo nové sebevědomí a očekává nové represe. Například stát urychlil popravy těch, které označil za nepřátele státu, aby zastrašil veřejnost.

Exilový šáh Rezá Pahlaví, který už málem balil kufry, na síti X zklamaně napsal, že příměří není v „národním zájmu Spojených států“. Íránci doma se to asi nedozvědí, jejich přístup k internetu se zatím neobnovil.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.