Matěj Schneider: Trump se dlouze chvástal před Kongresem. Nepřesvědčivě

25. únor 2026

Projevy amerických prezidentů před oběma komorami Kongresu – takzvaná Zpráva o stavu Unie – bývají v posledních dekádách vždycky tyjátr. Ostatně o tom, že stav Unie není bůhvíjaký a hlavně rozhodně ne příliš sjednocený, moc lidí nepochybuje. Donald Trump právě pronesl svůj první takový proslov ve druhém funkčním období.

Čtěte také

Děje se tak v momentě, kdy se Trump nemá moc čím chlubit. Nejvyšší soud mu zrovna zkazil jeho obchodní válku. Jeho deportační tažení v Minnesotě skončilo fiaskem a smrtí dvou Američanů a donutilo Bílý dům alespoň dočasně změnit kurs.

V průzkumech veřejného mínění mu Američané dávají bídné vysvědčení i ve věci snižování životních nákladů – což je téma, které mu v posledních volbách pomohlo porazit demokraty dost možná nejvíce.

„Nezapomenutelný obrat“

Nikdo samozřejmě nemůže čekat, že by Trump po roce vládnutí do Kongresu přišel přiznat, že jeho země nevzkvétá. Svůj proslov naopak zahájil tím, že se mu od odchodu Joea Bidena z Bílého domu povedl „nezapomenutelný obrat“ a chvástal se selektivními, na první pohled dobře vypadajícími statistikami.

Čtěte také

Vysvětlovat Američanům, že se vlastně mají lépe, než si sami myslí, nefungovalo pro Bidena a nebude to fungovat ani pro Trumpa. To, že Trumpova Zpráva o stavu Unie byla nejdelší v historii, na tom nic nezmění.

Co se týče ekonomických slibů, byl Trumpův proslov podobně problematický. Prezident například slíbil přispět až tisíc dolarů ročně na důchodové spoření více než 50 milionům amerických pracujících. Jak upozornil ekonomický reportér Washington Post Jeff Stein, Bílý dům na něco takového nemá pravomoci a reálně zvažovaný obdobný program bude mít daleko drobnější dopad spíše symbolického charakteru.

Minimální většina

Vzhledem k tomu, že Trump právě přišel o stěžejní bod svého programu, když mu Nejvyšší soud řekl, že loni cla navyšoval nelegálně, by se nabízelo, že by projev v Kongresu mohl chtít použít pro napravení situace. Jádro problému spočívá totiž mimo jiné v tom, že podle soudu by Trump měl o schválení svého celního programu žádat Kongres.

Čtěte také

Trump ale raději vymýšlí jiné, právně podobně problematické obezličky. Je to jednak proto, že jeho styl spoléhá na to, že prezident může všechno. Jednak by se mu v Kongresu asi nepodařilo přesvědčit ani vlastní spolustraníky.

Republikáni jsou ohledně navyšování cel rozpolcení a zdaleka ne všichni s Trumpovými postupy souhlasí. Obzvlášť ve Sněmovně reprezentantů navíc disponují jen zcela minimální většinou, u které navíc vůbec není jisté, že si ji v následujících měsících udrží.

Slibování

Další pozoruhodný moment byl zahraničněpolitický. Trump se chlubil loňskou vojenskou operací namířenou proti íránskému jadernému programu. Stejně jako loni tvrdil, že americký úder program rozmetal. Odborná veřejnost tomu tvrzení tehdy příliš nevěřila.

Matěj Schneider, Voxpot

Trumpův vyslanec Steve Witkoff zrovna před několika dny pro média vyjádřil přesvědčení, že Írán dělí jen týden od toho, aby měl k dispozici materiál na jadernou bombu.

Trump ve stejný moment vysílá k Íránu značné množství lodí i letounů a celý svět očekává vojenskou konfrontaci. Ale tak to u Trumpa bývá, že slibuje dělat věci, o kterých zároveň tvrdí, že už je přesvědčivě dodělal. Stejně to bylo s jeho slavnou pohraniční zdí: tu taky sliboval dostavět i přes to, že se předtím opakovaně chlubil, že už je hotová.

Autor působí na serveru voxpot.cz

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu