Končí revoluce mladých Bangladéšanů fiaskem? Volby vyhrál matador Rahmán, studentští lídři pohořeli
Po roce a půl přechodné vlády má Bangladéš znovu řádně zvolený parlament a nového premiéra. Při revoluci v létě 2024 žádali studenti odchod premiérky Šajch Hásiny Vadžídové i zásadní změny ve fungování státu a politického života, konec korupce a nepotismu. Ve volbách ale nakonec uspěly staré zavedené strany vedené ozkoušenými politickými matadory. Přesto naděje na změnu žije dál. Voliči totiž v souběžně konaném referendu jednoznačně podpořili návrhy na rozsáhlé ústavní změny.
Podle svědků provázela volby 12. února slavnostní atmosféra – bylo to po dvou desítkách let první hlasování, ve kterém skutečně o něco šlo. A přechodná vláda dělala pro propagaci voleb všechno možné.
V dnech kolem hlasování vyhlásila několik dní volna, aby lidé mohli odcestovat do svých domovů. Ministerstvo kultury připravilo volební písně pro každou část země, ve kterých vyzývá k účasti, seznamuje voliče s obsahem návrhů na ústavní reformy a připomíná oběť 1400 lidí, kteří zemřeli při potlačování protestů předloni v létě.
V hlavním městě Dháce se toho ujal americko-bangladéšský rapper Kazi ze skupiny Stoic Bliss:
Ve venkovských oblastech byl výběr hudebníků přeci jen tradičnější:
Nakonec byla účast těsně pod hranicí 60 procent, což neukazuje na mimořádnou motivaci lidí hlasovat. Svou roli v tom určitě sehrály výzvy svržené premiérky k bojkotu hlasování.
Její strana Awami League (Lidová liga) představuje nejstarší a historicky nejsilnější politickou stranu v zemi – letošních voleb se ale účastnit nesměla. Na druhou stranu není 60 procent málo a nová vláda má díky tomu dostatečnou legitimitu.
Čtěte také
V jejím čele stanul Tárek Rahmán, který už složil přísahu a teď musí dát dohromady svůj kabinet. Jeho Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) vzešla z voleb jako jasný vítěz. Z 300 obvodů uspěli její kandidáti ve 209 a BNP tak má v novém parlamentu dokonce dvoutřetinovou většinu.
Druhá skončila v minulosti zakázaná islamistická strana Džamát-é Islámí s 68 poslanci a třetím nejsilnějším subjektem v novém parlamentu je Národní občanská strana. Platforma založená vůdci studentských protestů ale získala jen šest mandátů. Ostatní strany mají po jednom nebo po dvou poslancích.
Dědic politické dynastie
Tárek Rahmán je přitom všechno jen ne radikální změnou, po které studenti v létě 2024 volali. Syn nedávno zesnulé bývalé premiérky Cháledy Ziji a zavražděného prezidenta Zijáura Rahmána se bangladéšské politiky aktivně účastní už od začátku tisíciletí.
Čtěte také
Za vlády své matky tehdy poprvé přijal oficiální posty – v té době se přitom Bangladéš v žebříčku vnímání korupce organizace Tranparency International řadil mezi úplně nezkorumpovanější země světa.
Po konci tehdejší vlády BNP skončil Rahmán na rok a půl ve vězení a zemi poté na dlouhých 17 let opustil. Vrátil se do ní teprve na samotném konci loňského roku a v nemocnici ještě stihl navštívit svou umírající matku.
A právě Tárek Rahmán, dědic politické dynastie a muž se spornou minulostí, by teď na základě referenda měl uvést do života takzvanou Červencovou chartu, tedy soubor ústavních změn. Z pozice premiéra tak bude provádět reformy, jejichž hlavním cílem je právě oslabit pozici předsedy vlády.
Červencová charta
Soubor ústavních změn, na kterých se před volbami shodlo 26 politických stran včetně těch nejsilnějších, jako je BNP. Cílem změn je zabránit tomu, aby si v budoucnu jedna strana uzurpovala tolik moci jako Awami League za vlády svržené premiérky Vadžídové.
Nově zavádí horní komoru parlamentu, omezuje maximální dobu, po kterou smí jeden člověk zastávat post premiéra, na 10 let a dává jasně vymezené pravomoci představitelům opozice. Bez jejich souhlasu například nebude smět vláda vyhlásit výjimečný stav.
Po zkušenostech s potlačováním studentských protestů také rozšiřuje seznam základních práv o právo na nepřerušený přístup k internetu. Výrazné je také posílení nezávislosti justice.
Zdroj: wikipedia.org
Jak moc se do toho Rahmánovi a BNP, která na návrat k moci čekala dlouhých 20 let, bude chtít ve chvíli, kdy vládne ústavní většinou? Proč neuspěli studentští lídři? A máme důvody pochybovat o demokratičnosti voleb, kterých se nemohla účastnit dosud nejsilnější strana?
To jsou témata pořadu Za obzorem. Odpovídá na ně indolog a bengalista Martin Hříbek z Ústavu asijských studií na FF UK.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
