Rivalita dvou žen a moderní dějiny Bangladéše. Nevraživost, která formovala celý stát

Návrat obou žen do vysokých funkcí je prakticky vyloučený a bangladéšská politika se tak může vydat na novou etapu své moderní existence. V uplynulých desetiletích ji totiž do velké míry formovala a ovládala právě rivalita těchto dvou žen, která byla tak hluboká, že má dokonce vlastní heslo na Wikipedii.

Podobná cesta

Navzdory všem rozdílům a vzájemné řevnivosti byla přitom cesta obou žen do nejvyšší politiky do jisté míry podobná – třeba způsob, jak se dostaly do čela svých stran:

Čtěte také

Bangladéš na rozcestí: Vydá se směrem k demokracii, nebo půjde jinou cestou?

„Jak už to tak bývá v jihoasijských zemích, když se tyto silné ženy dostanou do vedení, ať už je to Bénazír Bhuttová v Pákistánu, Indira Gándhíová v Indii, nebo tyty to dvě dámy v Bangladéši, tak jsou to nositelky politických dynastií,“ říká bengalista Martin Hříbek z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

A hodně podobné a temné byly i důvody, proč následnictví připadlo právě na ně: Hásina Vadžídová se v čele tehdy nejsinější bangladéšské strany Awami League ocitla po smrti svého otce, zakladatele samostatného Bengladéše Mudžíbura Rahmána, kterého v roce 1975 zabili vojáci při převratu spolu s jeho manželkou a jejich třemi syny.

Hásina se zachránila jen díky tomu, že spolu se sestrou v té době pobývala v Západním Německu. Do Bangladéše se mohla vrátit až v 80. letech, kdy se také ujala vedení Awami League.

Podobně na tom byla Cháleda Zia – do vedení strany BNP (Bangladéšské nacionalistické strany) se dostala po zavraždění svého manžela, prezidenta Ziaura Rahmána, při dalším vojenském převratu v roce 1981.

Jejich děti v té době byly ještě malé a BNP potřebovala jednotící figuru do svého čela. Tou se stala právě Cháleda Zia a navzdory své nezkušenosti se brzy ukázala jako schopná organizátorka a politička.

Přes 30 let soupeření

Až do konce roku 1990 byla rivalita obou žen do velké míry utlumená bojem proti společnému nepříteli, vojenské diktatuře generála Eršáda. Po obnovení parlamentní demokracie v roce 1991 se ale rozhořela naplno a trvala až do loňska, kdy Šajch Hásinu svrhly studentské protesty, před kterými nakonec utekla do indického exilu.

Čtěte také

iROZHLAS

Uložili jsme jediný možný trest, trest smrti, ukončil proces s expremiérkou Vadžídovou soud v Bangladéši

Byla to léta nestability, politických bojkotů, korupce, snahy omezovat demokracii, procesů s politickými rivaly i občasných zásahů armády. Cháleda Zia během nich například skončila na dva roky ve vězení za korupci, Šajch Hásina zase v roce 2004 utrpěla zranění při bombovém útoku na politické shromáždění jejích příznivců, který zabil 24 lidí.

Když se později Hásina dostala k moci, obvinila z podílu na útoku právě BNP a nechala v rámci velkého procesu odsoudit na doživotí i syna Cháledy Zii Tárika Rahmána. Přestože loni po pádu Hásiny odvolací soud tento verdikt zrušil, Tárik zůstává v britském exilu a do vlasti se zatím nevrátil, i když po své matce už převzal praktické vedení BNP.

Příběh velké politické rivality Cháledy Zii a Hásiny Vadžídové, který je zároveň příběhem moderních dějin Bangladéše, vypráví tento díl pořadu Za obzorem, jehož hostem je indolog a bengalista Martin Hříbek.