Lukáš Jelínek: Změna jednacího řádu Sněmovny pomůže, sama o sobě ale nestačí

Bylo by férové, kdyby nový jednací řád platil až od příštího volebního období, u nějž dnes nelze odhadnout, kdo bude ve vládě a kdo v opozici. Poněvadž však Sněmovna potřebuje zefektivnění svých zasedání jako sůl, můžeme připustit i jeho rychlejší náběh. Zvlášť když pod návrhem novely, o níž poslanci a poslankyně debatovali už minulý týden a jež se jim brzy na lavice opět vrátí, jsou vedle koaličních stran podepsáni i občanští demokraté s největším opozičním klubem.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Aby měla opozice proti Babišovi šanci, musí se změnit

Všechny zajímá hlavně časový rozměr sněmovní rozpravy. Zkrátit se mají vystoupení při navrhování programu i běžné diskusní příspěvky. Omezení si zaslouží též jejich počet.

Debatu sice rozpoutalo, že by bez stanoveného limitu měl zůstat předseda Sněmovny, ale to hlavně proto, že ten současný, Tomio Okamura (SPD), toho v minulém volebním období nařečnil ze všech nejvíc – podle exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) celých šest dnů a šest hodin. V nové roli naštěstí nedává smysl, aby Okamura natahoval čas.

Dodržování řádného legislativního procesu

Z hlediska obstrukcí, které mají stále více sklon bránit jakékoli sněmovní většině ve vládnutí, je nutné věnovat se i dvouminutovým faktickým poznámkám, jež dokáží na jedné straně projednávání toho či onoho bodu oživit, ale někdy též paralyzovat. Také by se hodilo, kdyby poslanci zpřesnili paragraf týkající se stanovení pevného termínu pro hlasování.

Čtěte také

Nová pravidla zvýší efektivitu Sněmovny, věří Nacher. Richterové vadí pokračování nepředvídatelnosti

Dalším hojným nešvarem je vyhýbání se řádnému legislativnímu procesu. V optimální situaci zákony navrhuje vláda poté, co absolvují kolečko po připomínkovacích místech, včetně Legislativní rady vlády.

Stále častější ovšem je, že se důležité normy rodí coby pouhá poslanecká iniciativa. V tom případě se bez rozsáhlé oponentury obejdou – a na to vládní poslanci vydatně hřeší.

Sporných témat zůstává spousta. Naštěstí se strany shodují aspoň na tom, aby zákony ve třetím čtení šlo projednávat ve středu až do večerních hodin. I to je reakce na neproduktivitu Sněmovny: její členové totiž pro vášnivé hádky nezřídka zapomínají na jádro přidělené práce, tedy na legislativní produkci.

Sopka chrlící nejapné výroky

Hnutí ANO připouští, že tato chystaná novela všechny problémy neodstraní. Zcela jinou podobu by si například zasloužily interpelace – aby byly atraktivní pro poslance i běžné občany a premiér s ministry je nemohli odbývat. Nebo jsou čeští politici ve srovnání třeba s britskými o tolik slabší, že by si netroufli spustit svižnou verbální přestřelku otázek a odpovědí?

Politolog Lukáš Jelínek|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Ve Sněmovně teď k připravovanému koaličnímu návrhu přihazují další zákonodárci svoje nápady, jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Co z nich – a jakou většinou – projde, zatím netušíme. Podléhat přílišnému optimismu na místě není.

Ostatně i místopředseda ANO Radek Vondráček přiznává, že ani nový jednací řád nenaučí poslance vzájemnému respektu. Dodejme, že k tomu je nutná dobrá vůle. A když schází, žádný zákon ji nenahradí.

Smířit se tak musíme s tím, že Sněmovna dál zůstane sopkou chrlící nejapné výroky, osobní útoky a ideologické piruety. Jen na ně její členové budou mít o trochu míň času.

Autor je politický analytik