Jiří Leschtina: Grolich chce skomírajícím lidovcům naordinovat šokovou terapii

Což působilo ne až tak nepřípadným dojmem, že nechal stranu na holičkách poté, co v krajských volbách jako jediný z lídrů koalice SPOLU porazil hnutí ANO. Další vítěz nad ANO, jihočeský hejtman Martin Kuba, kandidoval jen za ODS a ke koalici SPOLU se ostentativně nehlásil.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Může Grolich zachránit lidovce?

Teď tedy Grolich v sérii rozhovorů nastiňuje plány, jak zachránit skomírající stranu. A řadě lidoveckých matadorů z toho musí jít hlava kolem. Skutečně to totiž vypadá, že Grolich hodlá naordinovat straně radikální „šokovou terapii“, jakou více než stoletá partaj ještě nezažila.

Podle Grolicha strana lidová musí převzít roli ODS a stát se hlavní opoziční silou. Což tedy u strany, jež se v průzkumech pohybuje kolem tří procent, lze brát spíš jako provokaci, která má vytrhnout lidovce z letargie a poraženectví. Konec konců už Svatopluk Čech veršoval, že „sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl.“

Čtěte také

Jiří Leschtina: Proč Grolich nevyrazil s Kubou na lov odpadlíků

Blíže realitě je Grolichovo varování, že v opozici chybí síla s hospodářskou kompetencí. Proto chce jako předseda přivést do strany budoucího ministra financí. A také experty na průmysl a obchod nebo dopravu. Což jsou rezorty, které nikdy nebyly lidoveckou doménou.

K tomu ale Grolich dodává: „My zkrátka musíme být stranou pro všechna ministerstva včetně klíčových úloh ve vládě. A k tomu potřebujeme přivést lidi zvenku.“

Vlastně tady navazuje na legendárního lidoveckého předáka Josefa Luxe, jenž chtěl stranu otevřít i expertům, kteří nevzešli z jejích struktur. Ačkoli jeho úsilí kvůli předčasné smrti skončilo v zárodku, už tehdy narážel na odpor. Dodnes se traduje věta z jedné stranické sešlosti: „Kdo chce v této straně získat post, nesmí být jejím členem.“

Čtěte také

Petr Fischer: Lidovci marně hledají „své“ politické místo

Aby nahlodal desítky let utužovanou sevřenost stranických šiků, plánuje Grolich spojit svou kandidaturu na dubnovém sjezdu se schválením razantních reforem strany.

Například plánuje zrušení stočlenné celostátní konference, která řídí stranu mezi sjezdy. A chce přenést na předsednictvo pravomoc dosazovat do regionálních kandidátek pro sněmovní volby i lidi, kteří sice v regionech nežijí, ale mohou přilákat více hlasů.

Sázka na generační obměnu?

Zatímco zvolení Jana Grolicha předsedou zdá se být hotovou věcí, ani on si není jistý, zda konzervativní strana přijme drakonické vnitřní reformy ve stylu „tady a teď“. Stejně tak je otázkou, do jaké míry se naplní Grolichova ambice, aby vedení strany převzala generace třicátníků, kteří tvoří jádro jeho nejužšího týmu.

Plánu na generační výměnu ale hraje do karet, že lidovci s ní mají už jednu unikátní zkušenost. Když v roce 2010 vypadli z dolní komory, zvolili si do čela tehdejší třicátníky Pavla Bělobrádka a Mariana Jurečku, kteří během tří let vrátili KDU-ČSL do Sněmovny.

Jiří Leschtina|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

I na tom tedy bude záležet, zda se oba expředsedové rozpomenou na staré časy a spíš z pozice rádců podpoří Grolicha a spol. v jejich záchranné misi. Pak by mohla mít strana šanci, stát se ne snad hegemonem opozice, ale silou zvratu, která přitáhne část voličů ANO, jak už to Grolich dokázal na Jižní Moravě.

Autor je publicista