Petr Fischer: Lidovci marně hledají „své“ politické místo
Výměna předsedů v čele lidové strany měla být jakýmsi znamením pro voliče. KDU-ČSL volbou Marka Výborného měla naznačit, že rozumí odchodu voličů od strany tak, že lidovci musí začít nějak znovu. Podle předsedy Výborného má ale nový začátek spočívat v přihlášení se ke starému, tedy k navázání na tradici středové politiky sahající až k novodobému lidoveckému guru Josefu Luxovi, který to tak pěkně uměl.
Čtěte také
Lidovci byli díky tomu vždy spojovníkem levo-pravé politické roztržky, konsensuální silou české politiky, a někým takovým by chtěli být i nadále.
Problém je v tom, že pravo-levá roztržka, která řídila porevoluční politiku celé čtvrtstoletí, už není tou hlavní linií střetu. Lidovci tedy nemají co spojovat a jejich význam v politice proto přirozeně mizí.
Hlavní spor je dnes vedený jinde: linie stěžejního politického konfliktu běží mezi liberálním a konzervativním viděním světa. Nesledujeme ale nějaký teoretický souboj ideálně vypreparovaných hodnot, ale přetahovanou mezi tradičním a jiným novým způsobem života.
Čtěte také
Ani tady si lidovci, pro ně bohužel, nenašli své „vlastní“ politické místo. Brání často velmi rigidním způsobem tradiční hodnoty křesťanské civilizace. Chtěli by být však zároveň moderním strojem pro uspokojování potřeb rodin, jejichž způsob života se však mění spolu s proměnlivým prostředím, v němž žijí.
Na straně ochránců „tradičního českého způsobu života“ dávno stojí mnohem silnější smečka populistických národoveckých politiků, kterým staromilská strýcovská lidová konzervativnost nemůže konkurovat.
Lidovci jsou tradiční až příliš
Lidovecká modernost je zase příliš omezená tradičními politickými představami, takže vlastně jako moderní vůbec nemůže být vnímána. Stát na této nové politické frontě uprostřed, by znamenalo umět organicky propojit obojí. Ale právě to lidovci nedokážou, a s Markem Výborným se to za rok jen těžko změní.
Čtěte také
Vždyť ani oživování konzervativního, a tedy hlavně ekonomického životního postoje – tj. byznys first – ekologickým vztahem k Zemi – i Země first –, o něž se už nějakou dobu snaží ministr Hladík, nezabírá. Ani mezi lidovci, ani mezi voliči.
Přitom například v německé CDU, která byla od dob Josefa Luxe lidoveckým vzorem, se to vcelku daří. V Česku pro takový moderní konzervativní střed asi nejsou voliči, stejně jako tu nejsou pro moderní levici.
Lidovci, jak slíbil Marek Výborný, v příštích volbách ještě vytrvají ve volební koalici Spolu, pak se ale budou muset rozhodnout, zda znovu vyrazit na samostatnou cestu, nebo se rozpustit v silnějším proudu občanských demokratů.
Prolnutí pravice?
Naplnila by se tím stará idea z 90. let minulého století o prolnutí občanské a křesťanské pravice, liberální a konzervativní. Střed politického pole, o němž sní všichni politici poučení demokratickou politologií jako o baště budoucích vítězů, by se tím poměrně pevně zaplnil.
V době politiky extrémních kontrastů a nenávistného vyhraňování, která vtahuje do sociálního boje i lidi, kteří dosud stáli stranou, nemusí být ale ani takové řešení zajištěním smysluplné lidovecké existence.
Lidovecký sjezd propásl velkou šanci: Mohl si udělat jasno o tom, co dnes v politice táhne, a podle toho pozměnit obsahový i formální styl lidovecké politiky. Místo toho přišel návrat do minulosti, který jen potvrdil převládající mdlý estetický dojem o této tradiční české straně.
Ať klidně lidovci zůstanou uprostřed, chtělo by to ale více života do toho vynuceného umírání. Naděje přece umírá poslední.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
