Kateřina Perknerová: Konec váhavosti. Přichází čas rozhodnutí
Život se skládá z dlouhé řady rozhodnutí. Ráno si vybíráme mezi kávou a čajem, večer mezi čtenou pohádkou a televizním seriálem pro děti, každý rok mezi různými dovolenkovými destinacemi, párkrát mezi náročnější či dostupnější školou pro potomstvo. A když přijdou volby, odevzdáváme hlas té či oné straně.
To všechno jsou kroky, které nás nějak definují a vytvářejí příběh naší existence. Jen minimum z nich lze ovšem zařadit do kategorie zásadních. Většinou až na samém konci seznáme, který z obrovského množství volních projevů byl zlomový.
Mlčet, nebo mluvit
K těm nejzávažnějším patří okamžiky, kdy člověk zvažuje, řečeno s Václavem Havlem, zda žít pohodlně ve lži nebo s ústrky v pravdě. Zajisté je něco jiného demonstrovat v ulicích Teheránu s vědomím, že to nemusíte přežít, či pokojně na Staroměstském náměstí vyjádřit podporu prezidentovi republiky.
Čtěte také
Přesto i v dnešním svobodném a demokratickém západním světě musí hodně lidí řešit dilema, jestli mlčet, nebo mluvit. Zaměstnanci českých ministerstev zahraničí a životního prostředí by o tom pravděpodobně právě nyní mohli podat svědectví. Nejde přitom pouze o to, ztratí-li kvůli reorganizaci své místo, ale o obhajobu principů, kterými se řídili dosud.
Jakkoli jsou úředníci povinni naplňovat vládní linii, neznamená to, že nemají mít vlastní názor a expertízu. Pokud se podstatně liší od pokynů nového vedení, musejí určit, budou-li v rozporu se svým přesvědčením v práci pokračovat, nebo odejdou. V tuzemsku se zatím neděje nic dramatického, horké chvíle přijdou až při rušení koncesionářských poplatků. Minimálně pro redaktory veřejnoprávních médií.
Hůř jsou na tom Američané
Američtí občané jsou na tom z hlediska volby nepoměrně hůř. Na olympiádě to aktuálně zažívají sportovci, kteří měli potřebu vymezit se proti politice svého prezidenta a chování agentů protimigračního úřadu ICE, kteří v Minnesotě zastřelili dva Američany.
Čtěte také
„Děje se toho spousta, s čím nesouhlasím. To, že nosím vlajku, neznamená, že podporuji všechno, co se v USA děje,“ řekl například reprezentant ve free stylu Hunter Hess. „Opravdový lůzr,“ reagoval okamžitě Donald Trump.
Světoznámá lyžařka Mikaela Shiffrinová uvedla, že chce ztělesňovat své vlastní hodnoty, jako jsou „rozmanitost, laskavost, sdílení, houževnatost a pracovní morálka“. Oba si vybrali. A nepochybně se jim dostane nenávistné kritiky, možná i odvety z nejvyšších míst.
Miliardáři bez otázek
Američtí miliardáři si podobné otázky nekladou. Kupříkladu šéf Amazonu Jeff Bezos podpořil desítkami milionů dolarů stupidní dokument Melania o první dámě.
S čepicí v ruce a v poníženém postoji ho přišli přímo do Bílého domu zhlédnout i další představitelé technologických a průmyslových gigantů.
Asi došli k závěru, že ani opravdu velký balík peněz nemusí vážit víc než Trumpovo odhodlání zničit kohokoliv, kdo s ním nesouhlasí. Svět se dostal do bodu, kdy mnohem víc lidí bude muset daleko častěji činit důležitější rozhodnutí, než co si vybrat k snídani.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
