Mráz přichází z Kremlu. Ledový Kyjev a lednová dilemata Volodymyra Zelenského

Jeho nelehkou situaci rozebírají v novém dílu podcastu Na Východ! Josef Pazderka a Ondřej Soukup. Reagují také na rozhovor, který Volodymyr Zelenskyj poskytl Českému rozhlasu na konci ledna.

„Třikrát měli Ukrajinci štěstí. Počtvrté – bohužel,“ komentuje průběh letošní zimy po návratu z Kyjeva Josef Pazderka.

Čtěte také

Zelenskyj: Česko nám rozumí. Jsem vděčný za podporu i přístřeší pro Ukrajince, kteří to potřebovali

Teploty tentokrát spadly hluboko pod nulu a vydržely tam několik týdnů. A právě v té době bombardovaly ruské rakety energetickou infrastrukturu, zejména teplárny a elektrické rozvodny. Po jednom útoku skončilo bez dodávek vody, elektřiny a tepla přes milion lidí.

Jsou mezi nimi i ti nejzranitelnější. Třeba rodina Olgy, známé Ondřeje Soukupa, která na začátku války dramaticky uprchla z okupovaného Mariupolu.

„Teď bydlí Olga v paneláku v Kyjevě, má dva malé kluky a navíc se stará o maminku, kterou se velmi složitě taky podařilo evakuovat z Mariupolu. Maminka ale skončila na vozíku. Olga teď říká, že tahle situace (bez tepla a elektřiny, pozn. red.) je vlastně úplně nejtěžší. Tito lidé se nemají jak bránit. Ona se cítí za ně zodpovědná, ale už jí docházejí síly,“ popisuje Ondřej Soukup.

Selhání Enerhoatomu

Kyjev závisí na dodávkách elektřiny z ukrajinských jaderných elektráren, které v zemi provozuje společnost Enerhoatom. Právě ta ale stojí v centru korupčního skandálu, který vypukl loni v létě, s ústřední rolí spolupracovníka prezidenta Zelenského Timura Mindiče.

Čtěte také

Na koncert do krytu. Jak kultura pomáhá Ukrajincům proti válečnému zmaru?

„Mindič vymyslel schéma, v němž v zásadě z každé státní zakázky společnosti Enerhoatom šlo zhruba 10 až 15 procent do kapes úzké skupiny lidí právě kolem něj. Dnes se Mindič skrývá v Izraeli. Nicméně existuje celá řada odposlechů a je to poměrně jasný případ,“ připomíná Soukup.

A po půl roce, v lednových mrazech, tohle korupční schéma pocítili Ukrajinci i na vlastní kůži. „Tito lidé (kolem Mindiče) vysáli z rozpočtu velké peníze. Podle antikorupčních úřadů to bylo přes 2 miliardy korun. Rozhodovali o tom, co a kdy se bude nebo nebude stavět na základě ochranných štítů pro tuto kritickou infrastrukturu,“ vysvětluje Josef Pazderka.

„Takže pokud teď lidé mrznou, je to proto, že kritická infrastruktura nemá tu ochranu, kterou by měla mít. A to se samozřejmě vrací k Zelenskému. To je obrovský tlak a budí to obrovské emoce.“

Poslední body mírové dohody?

Není to ale jediný problém, který teď ukrajinský prezident musí řešit. Mírová jednání oficiálně zatím nevyprodukovala žádný výsledek. Z vyjádření amerických prostředníků, zejména speciálního prezidentského vyslance Steva Witkoffa, se ale mnohdy zdá, jako by byl konec války nadosah.

Čtěte také

Jak jsme se mýlili v Rusku. Se znalcem Kremlu Markem Galeottim

Z dostupných informací vyplývá, že není stále dořešeno pár „detailů“: Bude Ukrajina ochotná vzdát se kvůli míru území Donbasu? Budou bezpečnostní garance fungovat na papíře a v praxi? Kdo donutí Rusko k dodržování podmínek mírové dohody?

Z pohledu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v lednu 2025 prohlásil, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin, to vše může vypadat jako technikálie, které lze vypořádat silnějším politickým nátlakem s cílem rychle dosáhnout dohody.

Pro ukrajinskou společnost se ale jedná zásadní a kritické otázky. A vysvětlit jim je bude muset jejich vlastní prezident.

Zelenskyj v presu

„Může říct: Dobře, nabízím vám, že když se vzdáme Slavjansku, Kramatorsku a dalších měst v Doněcké oblasti, tak za to dostaneme to, že budeme mít doma teplo?“ ptá se Ondřej Soukup.

Jak ale na takovou nabídku budou reagovat lidé, jejichž příbuzní přišli o život při obraně země? Lidé, kteří ztratili své domovy, nebo se teď týdny snaží přežít v bytech bez tepla a tekoucí vody? Kdo jim zaručí, že za pár let se Vladimir Putin nerozhodne znovu zaútočit a vzít si další kus ukrajinského území?

Čtěte také

Ruský Pearl Harbor. V sítích ukrajinské operace Pavučina

Současné rozpoložení ukrajinské mysli popsala pro podcast Na Východ! Oleksandra Matvijčuková, právnička a ředitelka organizace Center for Civil Liberties, která v roce 2022 získala Nobelovu cenu míru:

„Ano, jsme vyčerpaní a unavení. Pesimismus je ale luxus, který si nemůžeme dovolit. Prostě nemáme alternativu. Vladimir Putin nám otevřeně říká, že nemáme alternativu: že neexistuje ukrajinský národ, kultura ani jazyk. Za posledních 12 let jsme jasně zdokumentovali, jak se takhle válka vyvinula ve zvrhlou praxi na okupovaných územích, kde Rusové zabíjejí aktivní místní lidi. Starosty, novináře, autory knih pro děti, učitele, ochránce přírody. Kohokoli aktivního z místní komunity.” 

Pozůstalým takových lidí – a nejen jim – bude muset Volodymyr Zelenskyj vysvětlovat ústupky vůči Rusku a slibovat jim mír, o němž nikdo neví, jestli vydrží. Přičemž i celkem nedávná historická zkušenost ukazuje, že všechny bezpečnostní záruky Ukrajině zůstaly v lepším případně na papíře. V tom horším byly rovnou porušeny.

„Když se se Zelenským sejdete, je to člověk, který umí vystupovat. Umí mluvit a zaujmout. Zároveň na mě působil jako člověk pod obrovským tlakem,“ popisuje Josef Pazderka své dojmy z lednového rozhovoru s ukrajinským prezidentem v potemnělém Prezidentském paláci. „Prodat jakýkoliv kompromis s Ruskem po čtyřech letech té drtivé války, s tím, kam se ta společnost dostala a jak je vyčerpaná, nebude vůbec jednoduché.“ 

Jak se ke kompromisům v případné mírové dohodě staví ruská propaganda? Proč bude mít s jejich vysvětlováním i tak lehčí práci ruský prezident Vladimir Putin? A jak dobře je ukrajinský prezident informován o změně postojů v nové vládní koalici v Česku? Poslechněte si celý díl.