Julie Hrstková: Reforma Aleše Juchelky. Totální devastace penzijního systému, nebo konečně práce s daty?
Letošní únor je teprve druhým měsícem, kdy podnikatelé, kteří zaměstnávají lidi v tzv. náročných profesích třetí rizikové kategorie, kam spadají povolání, jako jsou například skladníci či stavební dělníci, za ně musí (po splnění podmínek) odvádět povinný příspěvek na stáří ve výši 4 procent vyměřovacího základu. Vyplývá to z penzijních změn, které přijala vláda Petra Fialy (ODS).
Spolu s možností rychlejšího odchodu do penze bez pokuty pro pracovníky nejrizikovějších profesí šlo o revoluci, která měla zachovat penzijní systém v rovnováze, když populace stárne a rodí se stále méně dětí.
Čtěte také
Nová vláda tomu ale dala stopku. Nejdřív oznámila zastropování věku odchodu do důchodu, teď se nový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) pouští i do důchodu rizikových povolání. Chce navrhnout úplně jiný, samozřejmě lepší systém.
Jeho vysvětlení zní v kontextu přípravy české legislativy naprosto skvěle: hodlá se totiž opřít o data, nikoliv o výběr rizikových faktorů, jako je chlad či vibrace. Jen k tomu potřebuje údaje z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů o počtu lidí s rizikovou prací a o jejich odpracované době.
Penzijní změny
Připomeňme, že se penzijní změny v minulé vládě nerodily lehce. Postupné zvyšování věku odchodu do důchodu narazilo právě u profesí, kde je reálně dost těžké si představit, že zde lidé budou dobře fungovat třeba v 67 letech. Jen tedy bylo nutné vyjasnit, kolik takových lidí je, v jakých profesích působí a co s nimi.
Čtěte také
Nakonec došlo na kompromis pod taktovkou ministerstva financí, kde byla hlavním vyjednávacím faktorem cena. Takže původní představa odborů, že do této kategorie spadne až 400 tisíc zaměstnanců, co budou moci odejít do penze dřív, nahradila představa Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zhruba 120 tisících zaměstnancích, aby se nakonec dřívější důchod týkal zhruba 12 tisíc lidí.
Dalších 108 tisíc má nárok na vyšší příspěvek od zaměstnavatele, který platí od letošního roku.
Opora v ministerstvu financí
Nový ministr sociálních věcí se chce pomocí čísel z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů odrazit k tvorbě nové legislativy. Oporu má – překvapivě – v ministerstvu financí.
Čtěte také
To sice původně varovalo před neudržitelností důchodového systému, nyní ale uvedlo, že v současnosti vydává ČR na důchody cca 8 procet HDP, což je prý málo ve srovnání s vyspělými zeměmi, a i v době největší demografické zátěže okolo roku 2060 bude prý Česko vydávat na penze cca 11,5 procenta HDP, takže i v budoucnu na tom bude stále lépe.
Příprava úplně nové penzijní reformy nějaký čas zabere, podle stávajících odhadů by nová legislativa mohla platit od roku 2028.
Devastační reforma
Po zákonech, které mají oporu v reálných číslech, a nikoliv v dojmech legislativců, volají dlouhodobě všichni. V tomto případě se ale zdá, že spíš než o čísla a spravedlnost jde o populismus. Člověk si nutně vzpomene na minulou vládu, která platnost reformy posunula do doby, kdy tu vládne někdo jiný.
Juchelkova reforma je z hlediska voličů přijatelnější, z hlediska systému devastační. I proto se dá očekávat, že i kdyby začala platit, čeká ji pod tlakem rozpočtu stejný osud, jako všechny ostatní reformy penzijního systému v minulosti.
V tomto případě by to byl dobrý osud, Česká republika, a hlavně její obyvatelé z řad pracujících, by si ale konečně zasloužili dlouhodobý finančně udržitelný plán na stáří.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
