Pertold: Populistické sliby o důchodech jsou drzost. Populace stárne, vysoká porodnost je utopie

Žádná příští vláda se nevyhne nutnosti dál upravovat důchodový systém, přestože současný kabinet Petra Fialy (ODS, kandiduje za Spolu) už část změn udělal.

Podle ekonoma a autora studie o budoucnosti důchodů Filipa Pertolda zůstává dál například neefektivní podpora a regulace soukromého spoření na důchod, takzvaného třetího pilíře. Stále také přetrvávají velké rozdíly mezi sociálními odvody především vysokopříjmových živnostníků a zaměstnanců a lidé nejsou dostatečně motivovaní jít do důchodu později.

Čtěte také

Později do důchodu? Správná změna, ale nemluvme o reformě, komentuje publicista

Sliby řady politických stran před volbami, že celou reformu současné vlády zruší, věk odchodu důchodu se nebude zvyšovat, nebo se dokonce sníží na 63 let, a důchody k tomu porostou rychleji, považuje Pertold naopak za určitou drzost.

„Strany teď vlastně mohou slíbit cokoliv, protože pokud se například zastropuje věk odchodu do důchodu na 65 letech, tak první problémy přijdou po roce 2030 nebo 2035. To už vláda vzešlá z těchto voleb nebude u moci a politici neponesou následky svých slibů. Takže je to vlastně od nich trochu drzost,“ říká Filip Pertold v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Problémy penzí se na rozdíl od jiných populistických slibů, jako je třeba snížení daní, projeví až mnohem později. A to za deset let, kdy bude o 30 procent více lidí ve věku 65 plus.

„To, co strany v kampani předvádí, je, že nechtějí vidět problémy stárnutí populace nebo nízkého pojištění OSVČ a slibují všechno všem. Že bude všechno krásné,“ dodává. 

Vyšší porodnost nás nespasí

Některé strany například argumentují, že podpoří mladé rodiny a tím i vyšší porodnost, takže stárnutí populace zmírní, nebo dokonce zastaví. Dalším receptem je, že podpoří ekonomický růst, tím se zvýší příjem do důchodového systému z odvodů z mezd a platů a reformy nebudou potřeba. Podle Pertolda nic z toho ale není řešením.

Čtěte také

Situace s nedostupným bydlením se zhoršuje, do velkých měst míří stále více lidí. Jaké jsou recepty?

„I kdybychom nějakým zázrakem zvýšili v tento okamžik porodnost, tak efekt vyššího výběru daní nebo sociálního pojištění, protože bude více lidí, uvidíme nejdříve za 25 let. Ale ty problémy s důchody začnou být vidět výrazným způsobem už za 10 let,“ vysvětluje.

Druhá věc podle něj je, že porodnost klesá celosvětově a jen velmi těžko půjde zrovna Česko proti celosvětovým trendům. Problémem je také fakt, že v Česku je v současné době malý počet matek. 

„A to z důvodu, že v 90. letech jsme měli velmi nízkou porodnost po poměrně dlouhou dobu,“ upozorňuje.

Úpravy důchodového systému současné vlády by se proto rušit neměly, podle Pertolda šly správným směrem. Tedy cestou kombinace postupného zvyšování věku odchodu do důchodu z 65 až na 67 let, zpomalení dalšího růstu důchodů a zvýšení minim pro odvody OSVČ.

Některé věci jsou ale stále problematické. Jde například o nastavení systému tak, že nutí lidi taktizovat, kdy, jaký měsíc mají zažádat o důchod, aby nepřišli do budoucna o peníze.

Další věc je, že reforma sice podpořila pracující důchodce, kteří již nemusí odvádět ze mzdy sociální pojištění, ale nemotivuje nijak lidi, aby takzvaně přesluhovali. Tedy ty, kteří důchod ještě nepobírají. 

Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv, audio je nahoře.