Petr Šabata: Jak spor o jmenování Filipa Turka oslabil vládu i Motoristy
Ne že by SPD Tomia Okamury s bojácným ministrem obrany Jaromírem Zůnou byla uklidňujícím prvkem vlády v čase největších bezpečnostních a ekonomických hrozeb za desítky let, ale pozornost na sebe strhla nejmenší koaliční strana – Motoristé, kteří dostali na starost důležité ministerstvo zahraničních věcí.
V poslední epizodě sporu o jmenování Filipa Turka ministrem byly na počátku sms zprávy předsedy Motoristů Petra Macinky prezidentovu poradci a na konci ztráty pro stranu.
Čtěte také
Ukázalo se totiž, že ministr zahraničí jednal za premiérovými zády a schůzka Andreje Babiše (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem přinesla Motoristům debakl.
Premiér Macinkovy zprávy kritizoval, otázku jmenování Turka označil za uzavřenou, ministrem se nestane, a o zahraniční politice budou jednat jen Babiš s Pavlem, bez ministra zahraničí. „Konstatovali jsme společně, že máme zájem, aby se situace ohledně těch různých výroků zklidnila,“ uvedl premiér a zopakoval, že vláda nemá zájem o nějaký konflikt.
Politologové označili výsledek za jasnou porážku pro Motoristy a začátek pádu do bezvýznamnosti. Ale důležitější jsou aktuální a budoucí reakce voličů.
Průzkumy a procenta
V povolebních průzkumech agentur STEM a Kantar ze začátku ledna – tedy ještě před posledním útokem na prezidenta – měli Motoristé pouhých 5 procent. Od voleb ztratili dva procentní body, tedy čtvrtinu podpory. Pro srovnání – historický předchůdce Motoristů Věci veřejné Víta Bárty coby nováček ve vládě Petra Nečase spadly pod 5 procent až po roce...
Čtěte také
Voliči Motoristů se vloni v říjnu rozhodovali na poslední chvíli – takřka polovina týden nebo hodiny před volbami. Strana svých finálních 380 tisíc příznivců přetáhla od Přísahy, SPD, ale také od stran bývalé vlády a hnutí ANO. Nemá pevné voličské jádro.
Takřka polovina jejich podporovatelů uváděla jako jeden z důvodů volby Motoristů „nespokojenost s korupčními nebo jinými kauzami některých politiků“. Co jiného je ale případ Turek?
A velký průzkumu Ozvěny voleb několika agentur navíc ukazuje, že si Motoristé pro své hrubé útoky nevybrali správný cíl, protože až 150 tisíc jejich voličů dalo ve druhém kole prezidentský voleb v roce 2023 hlas Petru Pavlovi. Nad Babišem u nich zvítězil v poměru 60:40.
Jiná liga
Arogantní chování, přiznaná motivace protlačit kamaráda do funkce bez ohledu na cokoliv, chabé výsledky při prosazování předvolebních slibů ve vládě Andreje Babiš – to je bilance, která odrazuje voliče. Zvlášť takové, kteří to s Motoristy na poslední chvíli jen zkusili, očekávali nové tváře a dostávají starý boj o koryta.
Není důležitý osud jedné malé strany, ale její vliv na snížení akceschopnosti nové vlády. A to v době, kdy se dramaticky mění NATO i Evropská unie a v Evropě trvá už čtyři roky agresivní ruská válka. Pro menší zemi uprostřed Evropy je to zničující kombinace.
Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger v knize Umění politické strategie píše, že právě v takových chvílích ti nejlepší politici dovedou správně odhadnout, „o které cíle má smysl vytrvale usilovat – a které vyhlídky, byť sebesvůdnější, je naopak nutné odmítnout“.
To uměl tento nositel Nobelovy ceny za mír výborně. Ale v Česku se hraje jiná liga.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
