Julie Hrstková: Třináctá změna stavebního zákona může odšpuntovat část problémů
V pořadí už 13. novela nového stavebního zákona z roku 2021 míří po dlouhém projednávání ve Sněmovně do druhého čtení. Jejím cílem je to samé, co chtěly zajistit všechny předchozí novely i samotný nový stavební zákon: urychlit a zjednodušit výstavbu.
Novela, která mění dalších cca 42 zákonů, šla tzv. poslaneckým návrhem. Opozice jí tak vyčítá nedostatek odborné diskuse i stanovisek dotčených orgánů. Koalice, jejíž poslanci novelu předložili, ovšem argumentují tím, že zákon představili těm, kterých se týká. A na rozdíl od předchozí vlády implementovali jejich připomínky.
Čtěte také
I když to bude znít poněkud zvláštně, vzhledem k dosavadním „kvalitám“ stavební legislativy je zjevně dost jedno, kolik institucí se k zákonu vyjadřuje.
A tak se pokusme odpovědět na otázku, zda tento úplně nový stavební zákon, jak novelu můžeme také nazývat, skutečně splní to, co se od ní očekává: tedy, že se bude stavět rychle, levně a bydlení bude konečně dostupnější.
Rychlost
Nejdřív k rychlosti výstavby. Zákon zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, zřizuje Úřad rozvoje území ČR, převádí úředníky z krajů a obcí pod stát. Tedy snaží se zavést to, co v sobě obsahoval úplně původní návrh nového stavebního zákona, s čímž ovšem v minulé vládě nesouhlasili – nepřekvapivě – zástupci měst a obcí.
Čtěte také
Nutno dodat, že aktuální 13. novela sice obcím vzala možnost zasahovat do stavebního řízení (už nyní jsou v této oblasti dost omezené), na druhou stranu jim nechala územní plánování a tedy větší roli v rámci rozvoje jejich území.
Pokud tedy nepůjde o stavby tzv. ve veřejném zájmu (které novela rovněž zavádí), je dost možné, že obstrukce, se kterými se stavebníci setkávají nyní, nezmizí – prostě proto, že územní plán výstavbu nedovolí.
A jak ukázal průzkum České komory autorizovaných inženýrů z roku 2024, délku povolování ovlivňuje daleko více územní plánování než samotné stavební řízení.
Bloková výstavba?
Pak jsou tu stavby ve veřejném zájmu pro hromadné bydlení, které nový zákon definuje pouze rozlohou – jde o stavby nad deset tisíc metrů čtverečních hrubých podlažních ploch. Ty mají mít přednost, rozhodovat o nich bude centrální úřad a jeho součástí má být i institut vyvlastnění.
Čtěte také
Tato změna může přinést masovou výstavbu na okrajích, která může připomínat někdejší blokovou výstavbu a skutečně vrhnout na trh desítky tisíc nových bytů. Pokud ale výstavba zůstane čistě v rukou soukromých developerů, musela by i tato „levná“ výstavba naplnit představu marží a zisku.
Navíc institut vyvlastnění v sobě obsahuje potenciální možnost sporů a ještě většího odporu proti jakékoliv výstavbě, která napříč republikou bují už teď.
Slepenec
Neustále novelizovaný stavební zákon, podle kterého reálně nešlo stavět, zpackaná digitalizace, kterou současná novela odkládá do roku 2030 v kombinaci s poklesem výstavby a prudce rostoucími cenami, vytvořil spletenec, který je zapotřebí rozseknout.
Pokud novela stavebního zákona odstraní část problémů a nevytvoří nové, bude to zázrak. Spoléhat na to, že do několika málo let se pouze kvůli změně této jedné konkrétní legislativy na trhu objeví velká nabídka bytů, které budou lehce dostupné i pro nižší střední třídu, a to v místech s vysokou poptávkou, by ovšem bylo poněkud pošetilé.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
