Petr Šabata: Je nejvyšší čas úplně změnit přijímačky na střední školy
Přijímací zkoušky na střední školy provází každý rok bouřlivé debaty o nastavení testů, o času na ně určeném, anebo o organizačních potížích. Těch naštěstí výrazně ubylo po zavedení elektronického systému přihlašování v roce 2024, který letos použilo více než 156 tisíc uchazečů, a 15. května se tam dozví, jak dopadli.
Čtěte také
Hlavní problém přijímacího řízení je ale jinde. Je velmi vážný, etický i ekonomický, a léta ho nikdo neřeší. Dobře vše nedávno v rozhovoru pro Český rozhlas popsal ekonom z think-tanku IDEA Daniel Münich:
„Překvapuje mě, že se za 20 let debat o špatné struktuře středního školství a přijímacích zkoušek téměř nic nezměnilo. Přestože se to týká skoro každého mladého člověka, jeho rodičů i prarodičů, kteří si tímto údolím temna prochází každý rok.“
Špatná struktura
První část problému je zjevně špatná strukturu středního školství. Nesou za ni zodpovědnost kraje coby zřizovatelé, které stále upřednostňují odborné školy, i když děti a jejich rodiče poptávají gymnázia a lycea.
Čtěte také
V Praze a okolí a v některých dalších městech je rozdíl výrazný a způsobuje nadměrný stres z přijímaček i neúspěchů. Poptávka přitom správně odpovídá měnícímu se světu a vzdělávání v 21. století.
Kdo může zatřást zabetonovanými krajskými politiky? Spíš než ministr školství jsou to voliči – tedy rodiče a prarodiče uchazečů. Takže je to běh na dlouho trať.
Problém nerovnosti
Nepoměrně rychleji, i když ne do zítřka, se dá změnit systém přijímacích zkoušek tak, aby neuzavíral cestu k maturitě a dál dětem s horším rodinným zázemím.
Čtěte také
Debatuje se o tom roky – naléhavost i řešení popsala už Strategie vzdělávání 2030+, kterou na návrh tehdejšího ministra školství Roberta Plagy (ANO) přijala vláda Andreje Babiše (ANO) v říjnu 2020. Kabinet Petra Fialy (ODS) ji chvályhodně převzal, změnu přijímacího řízení slíbil v programovém prohlášení a – neudělal takřka nic.
Takže má problém znovu na stole ministr Plaga. I loňská analýza vzdělávacího systému, kterou vypracoval tým expertů z OECD, za jeho hlavní problém označila nerovnost v přístupu ke vzdělání, což už ohrožuje prosperitu země.
Navíc je nemravné a pro společnost zhoubné, když není schopná desetiletí vytvořit „příležitosti zažít úspěch ve vzdělávání pro všechny žáky bez ohledu na jejich socioekonomické a rodinné zázemí, zdravotní nebo jakékoliv jiné znevýhodnění.“ Řečeno slovy zmíněné strategie.
Cesta z údolí temna
Proto by měli státní zkoušku dělat všichni deváťáci, tedy i ti bez podmínek nebo ambicí jít na maturitní obor. A teprve následně by podávali přihlášky na střední školy – někteří díky objevenému studijnímu potenciálu, který by jinak nepoznali, většině by to přineslo šanci přesněji cílit na správnou školu.
I tato Babišova vláda má změnu v programu, ministr Plaga na ní pracuje – nebude to ale dříve než v roce 2028. Je potřeba co nejdříve odpovědět na otázky, zda se budou psát zkoušky na základních školách (a kdo by dohlížel na férovost), co je správný termín, jak motivovat děti do konce školního roku... Pak změnit legislativu, systém otestovat.
Školy, ministerstvo i politici včetně opozičních by si měli tyto úkoly vzít za své. Nejde o nic menšího než vyvést statisíce mladých lidí – a tak trochu i celou zemi – z údolí temna.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
