Ondřej Konrád: Nenápadný půvab Dvoreckého mostu
Mnozí Pražané si nejspíš ani neuvědomují, jak zásadně ovlivňuje ráz a atmosféru města poměrně mohutná řeka protékající přímo jeho středem – tedy dnes. V minulosti byl levý břeh zastavěný jen částečně a ještě na přelomu 19. a 20. století šlo, i jakž takž stačilo, přejít nebo přejet Vltavu vedle Karlova mostu pouze řetězovým mostem císaře Františka I., kdysi i dnešním mostem Legií a mezi lety 1960–90 zvaným 1. máje.
Čtěte také
Ale všeho do času. S rozvojem města a technologickým pokrokem nastala také v první půli století minulého úplná pražská mostní expanze. A vyslovený střed metropole už žádné další přemostění nepotřebuje.
Zato v širším centru přibyly. Naposledy roku 2014 Trojský most a třetí dubnový víkend otevřený celkem jednadvacátý most Dvorecký, spojující Podolí se Zlíchovem. Pojmenovaný podle historické osady Dvorce na někdejších pozemcích vyšehradské kapituly.
A jako vysloveně sličný Trojský most Libora Kábrta je i ten, aspoň z laického pohledu, dílem zasluhujícím radostný respekt. V tomto případě Radka Šímy z architektonického Atelieru 6. Zbudovaným z bílého betonu, neokázalým, působícím lehce, s kubistickými prvky, zdobeným i v okolí vynalézavě hravým sochařem Kryštofem Kinterou.
Čtěte také
A jestli se při zahájení stavby roku 2022 zdálo, že na smíchovské straně bude ústit takřka „do nikam“, mezitím začala v lokalitě až závratným tempem růst veliká moderní část Prahy 5.
Jen hasiči, sanitky a poliši
Jejíž budoucí obyvatelé se ovšem musí smířit, že přes Dvorecký most pojedou tramvají, autobusem, na kole a podobně, nebo půjdou ke Žlutým lázním i podolskému plaveckému stadionu po svých. Auta sem vyjma hasičských, záchranných a policejních totiž nesmí.
V tom je v Praze unikátní. Nepočítáme-li pozdně středověký Karlův most, po kterém ovšem kdysi jezdily koňky i elektrické tramvaje a pak ještě docela dlouho autobusy. A ovšem elegantní Štvanickou lávku z roku 2023 pro pěší a cyklisty. Takže jsou dvorecké chodníky příjemně široké a pod nimi jenom koleje, žádné pruhy pro auta.
Čtěte také
Kdo má dojem, že je jich ve městě příliš a stačí jim na cestě k dálnicím mosty Barrandovský, Jiráskův, Hlávkův (ten ovšem potřebuje urgentní rekonstrukci) a Barikádníků, plus tunely Strahovský, Mrázovka a Blanka, nebude mít námitky.
Ti, co si ale život bez auta představit nechtějí, musí mít nový most za vyhozené peníze. Kterých bylo ostatně víc, než původně určeno. Jako obvykle. A stavělo se zhruba o rok déle. Jako obvykle. Obé nejen u nás. Tentokrát snad bez rozkrádaček a z důvodů celkem objektivních.
Důvod k radostné pýše
Když pomineme mlhavou budoucnost zčásti zbouraného Libeňského mostu, pak Praze hlavně schází přemostění na severu, aby se konečně uzavřel městský okruh. A neví se, jak to bude s Vyšehradským železničním, pro vlakovou dopravu takřka klíčovým.
Vedle dvou posledně jmenovaných je zbrusu nový Dvorecký most jistě méně urgentní. Ale užitečný se nejspíš ukáže. A, což není vůbec zanedbatelné, vypadá náramně. Takže ho Pražané mohou vzít za svůj a být na něho svým způsobem pyšní už proto, že vydařených velkých staveb tu za poslední tři a půl dekády vzniklo daleko méně, než jsme druhdy čekali. A tahle se navíc s nenápadným půvabem klene nad starodávnou řekou. Prahu neodmyslitelně určující.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
