Martin Fendrych: Potřebuje Evropa nové NATO bez Spojených států?
Se zděšeným údivem sledovali občané i politici v Evropě, jak americký prezident Donald Trump vyhrožoval, že zabere Grónsko. Klidně silou. Zdá se, že se se šéfem NATO Markem Ruttem nakonec dohodl jinak, ale pro evropské i další politiky se Trump stal nespolehlivým, dokonce riskantním partnerem.
Někteří to dali jasně najevo na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Vystoupil tam kanadský premiér Mark Carney, který kritizoval velmoci včetně Spojených států a řekl jasně: „Starý řád se nevrátí. Neměli bychom ho oplakávat.“ Kritický je i francouzský prezident Macron a další státníci.
Čtěte také
Server Politico popisuje, jak zděšení evropští představitelé v soukromí popisují Trumpův spěch s anexí suverénního dánského území jako „šílený“ a ptají se, zda po svém dobrodružství s Venezuelou není uvězněn ve „válečném režimu“. Mluví o „rozvodu“ s trumpovskými Spojenými státy. Ty už pro ně nejsou „spolehlivým obchodním partnerem, natož spolehlivým spojencem v oblasti bezpečnosti“.
Naléhavě se proto hodlají zaměřit na budoucnost. „V politice USA dochází k posunu a v mnoha ohledech je trvalý,“ uvedl vysoký úředník evropské vlády. „Čekání není řešením. Je třeba provést spořádaný a koordinovaný přechod k nové realitě.“
Washingtonská skupina
To je rozumné. Když pozorujeme, jak Trump vyjednává s Putinem, těžko můžeme být klidní. Americký prezident mluví o tom, že Spojené státy na západní polokouli nestrpí politicky nic, co by šlo proti jejich zájmům. Na vlastní kůži to již poznala Venezuela a Trump tam hrozí dalším zemím.
Čtěte také
Pro Evropu to je zlé znamení. Zdá se, že Trumpa východní polokoule nezajímá, nechá ji Putinovi. Evropu vnímá nejen jako konkurenta, ale i jako nepřítele. Soustředěním na „západní polokouli“ dokonale nahrává Putinovi a jeho představám, že si znovu zabere země, jež spadaly pod Sovětský svaz.
Jak se tedy chce Evropa ruské hrozbě bránit? Z kruhů diplomatů zaznívá úvaha, jež se váže na „neformální, ale aktivní“ uspořádání známé jako Washingtonská skupina. To jsou evropští lídři, kteří loni v srpnu navštívili Bílý dům s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Nová aliance
Politico píše, že „grónská krize zaměřila pozornost na otázku, jak se posunout dál bez Ameriky po boku“. Centrem změny by se měla stát Koalice ochotných, země jasně podporující Ukrajinu v obraně proti ruské agresi. Uvažuje se o nové bezpečnostní alianci v čase, kdy by Spojené státy již nepodporovaly NATO a nezajímala je evropská bezpečnost.
Nové uspořádání by nevylučovalo spolupráci s USA, ale nepovažovalo by ji za samozřejmost.
Vznikla by obranná aliance evropských zemí spojených s Ukrajinou, jež má dnes suverénně největší a nejcennější bojové zkušenosti. Politico píše: „Pokud by se zahrnula vojenská síla Ukrajiny a mimo jiné Francie, Německa, Polska a Velké Británie, potenciální ozbrojená síla koalice ochotných států by byla obrovská a zahrnovala by jaderné i nejaderné státy.“
Jsou to úvahy šílené? Ne. Jsou rozumné a vázané na realitu. Ta je dvojí. Trump mění Spojené státy k nepoznání. A Rusko chce válku. Vytvořit novou alianci je jediná možná cesta.
Autor je spolupracovník deníku Forum 24
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
