Karel Barták: EU a Indie uzavřely „matku všech dohod“, Trumpovi natruc a navzdory
Sotva mohly Evropská unie a Indie lépe reagovat na obchodní politiku prezidenta Spojených států než uzavřením velké obchodní dohody. Místo zavádění cel jejich odstraňování, místo ochranářství otevřené trhy, místo diktátu velmocí férové obchodování podle pravidel. Druhá a čtvrtá největší ekonomika světa se daleko více propojily, a měly by z toho těžit ekonomický i politický kapitál.
Čtěte také
Indický premiér Naréndra Módí a předsedkyně Evropské komise označili ujednání, které obě strany připravovaly skoro 20 let, za „matku všech obchodních dohod“. Bude znamenat uvolnění obchodu s většinou průmyslového a spotřebního zboží, a to pro trh čítající dohromady dvě miliardy spotřebitelů.
Podle odhadů Komise se vzájemná výměna, která má dnes roční hodnotu 180 miliard eur, do roku 2032 zdvojnásobí. Evropští vývozci do Indie ušetří jen na clech čtyři miliardy eur ročně.
Nová úroveň důvěry
Indie vždy žárlivě střežila svůj trh a odrazovala importéry vysokými cly. Snažila se obchodní výměnu maximálně diverzifikovat a nedávat nikomu přednost. Krom toho pěstovala historicky privilegované vztahy s Ruskem, kde nakupovala především zbraně a vojenský materiál.
Čtěte také
V poslední době využívala ruskou potřebu prodávat ropu za jakoukoli cenu k masovým nákupům, které Evropa hlasitě kritizovala. Indie také nikdy neodsoudila ruskou agresi proti Ukrajině.
Právě proto má velkou cenu také dnešní premiérové ujednání o bezpečnostním a obranném partnerství mezi Evropou a Indií, ve kterém se obě strany zavazují spolupracovat na odstraňování bezpečnostních hrozeb jak v Indo-Pacifiku, tak v Evropě.
Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy, který je sám částečně indického původu, to povede k dosažení „nové úrovně strategické důvěry“ mezi Evropou a Indií. Není tedy divu, že se dohoda, oznámená v Dillí s náležitou pompou, vůbec nelíbí ani Moskvě, ani Washingtonu.
Výhra pro české podniky
Líbit by se naopak měla evropským výrobcům a vývozcům. Předpokládá například, že cla na evropské automobily klesnou v Indii z dnešních 110 procent na 10 procent, a to pro 250 tisíc vozů ročně. Až na nulu sníží Indie etapově dnes 44procentní cla na stroje a zařízení, 22procentní cla na chemikálie či 11procentní cla na farmaceutické výrobky.
Čtěte také
Vydělat by na tom měly také české podniky, tím spíš, že Indie tradičně byla odbytištěm pro československé a posléze české strojírenství, které tam má nadále dobrou pověst.
Evropa se zajisté recipročně otevře indickým dovozům, včetně spotřebního zboží všeho druhu, od elektroniky přes textil nebo obuv.
Husarský kousek
Na rozdíl od nedávno podepsané dohody se sdružením latinskoamerických zemí Mercosur nehrozí při schvalování té indické zuřivé protesty evropských farmářů – dohoda s Indií se netýká klíčových a citlivých komodit jako jsou hovězí maso, drůbež, cukr nebo rýže. Na nové odbytiště se naopak mohou těšit evropští výrobci vína, piva, olivového oleje nebo těstovin.
Evropské unii se tak povedl husarský kousek, a to v době, kdy se hroutí zavedené pořádky ve světovém obchodu. Evropa a Indie „vyslaly signál světu, že spolupráce založená na pravidlech nadále přináší výsledky“, prohlásila von der Leyenová.
Komise bude nyní usilovat o uzavírání dalších podobných dohod s co nejvyšším počtem zemí světa.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
