Každé dítě zdědí 100 až 200 nových mutací. Většinu z nich předává otec
Mutace, tedy změny v DNA, můžou být pro řadu tkání našeho těla výhodou, díky nim rostou rychleji. U vajíček nebo spermií se ale tyto změny dědí a ne vždy jsou příznivé. Badatelé z King’s College a dalších britských institucí poukázali na rizika, která jsou s tím spojená. Jsou patrná zvláště u starších otců.
„Do dalších generací většinu inovací a tedy i mutací přidávají muži,“ poznamenává molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes. Každé dítě, jak dodává, si pořídí 100 až 200 nových mutací a právě ty nejčastěji přenášejí otcové.
Čtěte také
Vědci našli při výzkumu tohoto procesu asi 40 rizikových genů. „Nové mutace mají jasnou souvislost s neurovývojovými vadami nebo třeba s autismem,“ upozorňuje reprodukční bioložka Kateřina Komrsková. Příroda totiž někdy zvýhodňuje i geny, které podmiňují vážná onemocnění.
Mutace souvisejí rovněž s věkem. Některá písmenka genetického kódu se ve starším věku snáze rozpadají. Na konci života bývá v buňkách nejčastější záměna cytosinu za thymin.
Vědci také upozorňují na to, že při tvorbě spermií funguje evoluce. „Spermie si může pořídit takovou mutaci, po které bude nově vzniklý jedinec růst rychleji,“ říká Jan Pačes. To se na první pohled jeví jako výhodné, rychlejší růst ale může znamenat i větší náchylnost k nemocem.
U mužů středního až staršího věku nese mutace kolem tří až pěti procent spermií. S každým následujícím dělením se zvyšuje četnost těchto změn. Vajíčko si ale vybírá přednostně tu spermii, která mutaci nenese. „Úspěch směřuje ke kvalitě spermií,“ dodává Kateřina Komrsková.
Jak se spermie mění s věkem otců? Který fyzikální zákon pro spermie neplatí? Jak proteiny chrání vývoj lidských vajíček? Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové. Debatují reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes a studentka Barbora Čurdová. Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2026.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
