V říjnu 1953 přešlo hranice do východního Německa pět mladíků: Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda. Měli pouze čtyři pistole a 52 nábojů. Jejich cílem byla americká okupační zóna v Berlíně.

Bez jídla a v zimě ušli skoro 400 kilometrů za 28 dní. Zastavit se je pokusilo 20 tisíc po zuby ozbrojených východoněmeckých policistů a sovětských vojáků. Na Západ se ale dostali jen tři – bratři Mašínové a Milan Paumer. Janata a Švéda byli zajati.

Ctirad a Josef byli synové nacisty popraveného generála Josefa Mašína. Oba se zapojili už do protiněmeckého odboje a za to dostali v roce 1945 od prezidenta republiky Edvarda Beneše vyznamenání Za chrabrost před nepřítelem.

V roce 1951, tedy ještě před útěkem, přepadli dvakrát policejní stanici, aby získali zbraně, při tom ale zabili místní policisty. V následujícím roce přepadli auto převážející výplatu a zastřelili ozbrojeného pokladníka.

Po emigraci do Spojených států se bratři Mašínové a Milan Paumer přihlásili do americké armády a stali se příslušníky 77. SFG (Special Forces Group). V jejích řadách se chtěli vrátit do vlasti a pokračovat v boji proti komunismu.

A trpěly i celé rodiny

Pomsta komunistů na příbuzných členů skupiny byla mimořádně krutá: Zdena Mašínová (matka bratří) zemřela v pankrácké věznici v roce 1956. Předtím kancelář prezidenta Antonína Zápotockého žádost o milost pro vážně nemocnou ženu zamítla s tím, že není ing. Mašínová schopna převýchovy.

V zimě 1955 se konal vykonstruovaný monstrproces. Tři obžalovaní dostali trest smrti: Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák. Ludmila Švédová dostala – za údajné maření pátrání po manželovi a napomáhání jeho trestné činnosti – 18 let vězení.

František Švéda (otec Václava Švédy) byl odsouzen k 15 letům. Zdeněk a Vratislav Švédovi (strýcové) dostali 20 let. Během pobytu ve vězení je opustily manželky. Součástí trestu byla i konfiskace majetku.