100 let české vědy: Jak se zrodil semtex a kdo je valašský Edison?
Nobelista Heyrovský si cenu mohl vyzvednout ve Stockholmu, děti ale musel nechat doma
Jaroslav Heyrovský získal Nobelovu cenu za chemii na konci 50. let. Polarografickou metodu, za kterou si ocenění vysloužil, přitom objevil a popsal už v roce 1922.
Polarografie je dnes jen jednou z velmi rozšířeného spektra voltametrických analytických metod. Jaroslav Heyrovský přesto zůstává významnou osobností nejen české vědy.
Původní polarograf, který nechal profesor vyrobit, je stále k vidění v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. „Rtuťová kapková elektroda odkapává do nádobky a je připojená ke zdroji měnícího se napětí,“ popisuje jeho fungování Jiří Ludvík.
Myslím si, že by k tomu objevu došlo stejně, nicméně Heyrovský byl první a skutečně otevřel ty dveře modernímu rozvoji elektrochemie jako takové.
Jiří Ludvík
Pomocí tohoto systému lze odhalit složení roztoku a vědci tímto způsobem dodnes zjišťují chování a vlastnosti nových látek.
„Heyrovského jako prvního napadlo, že by se mohl zaznamenávat proud v závislosti na potenciálu – v podstatě skenujeme oxidační a redukční možnosti látky a zaznamenáváme velikost proudu a potenciál,“ vysvětluje Ludvík.
Bezmála 40 let čekání
Na ocenění za objev z počátku 20. let si český chemik musel počkat. Podle Květoslavy Stejskalové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského stála v pozadí tuzemská poválečná politika. Jiří Ludvík se naopak domnívá, že nominaci na Nobelovu cenu blokoval závistivý švédský kolega.
Ať už byly pravé důvody jakékoli, Nobelova cena přišla až 37 let po přelomovém objevu, a ačkoli si profesor mohl medaili převzít v doprovodu manželky osobně ve Stockholmu, jeho děti musely preventivně zůstat v komunistickém Československu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.