Nizozemští islamisté a čeští pokrytci

Šéf nizozemské krajně pravicové strany Strana pro svobodu chtěl svůj čtvrthodinový film nazvaný Fitna (Rozvrat) uvést koncem března na internetu poté, co jej odmítly vysílat holandské televize. Film Rozvrat prý líčí korán jako fašistickou knihu, která inspiruje netoleranci, vraždění a násilí. Na stránce www.fitnathemovie.com stálo dosud upozornění, že film bude brzy uveden. Nyní web přináší informaci společnosti Network Solutions, která "po řadě stížností nyní zkoumá, zda stránka neporušuje předpisy firmy".

Nizozemské úřady se údajně obávají, že by film mohl vyvolat násilné protesty v muslimských zemích podobně jako po otištění karikatur proroka Mohameda v dánských novinách před dvěma lety. Jen v Holandsku žije skoro milion muslimů. V sobotu proti Rozvratu v centru Amsterdamu demonstrovalo několik tisíc lidí. Podobné akce by se prý mohly přenést i do Česka.

V nizozemské, tradičně liberální společnosti je svoboda projevu pevně zakotvena. Vláda se proto zatím neodvážila Wilderse oficiálně vyzvat, aby od svých plánů upustil. Podle médií ale vládní právníci zjišťují, zda existuje legální cesta, jak odvysílání Wildersova snímku zabránit. Wilders mimo jiné prohlásil, že Korán je fašistická kniha, která ponouká lidi k vraždění. Podobně se před časem do islámu pustil i film Podvolení režiséra Theo van Gogha natočený podle scénáře političky somálského původu Ajád Hirsí Alíové. Van Gogha pak zavraždil islámský radikál a Nizozemskem zavládly nepokoje.

Podle české krajně pravicové Národní strany je film nutné odvysílat po celé Evropě jako "odpověď islamistickým teroristům, kteří vydíráním a útoky ničí evropské země". Strana proto nabídla nizozemskému politikovi pomoc při zveřejnění filmu. Národní strana chce Wildersovi pomoci i jinak. Její vojensky organizovaná sekce Národní garda nabídla poslanci ochranu a azyl v Česku. Je prý připravena tuto pomoc kdykoli aktivovat. Národní strana tím reaguje na údajný připravovaný atentát, který měl být na Wilderse spáchán během demonstrace Stop islamismu v Amsterdamu koncem loňského roku. Demonstrace se účastnili také zástupci Národní strany.

Vcelku pochopitelně se na toto téma spustila mediální diskuse. Většinový názor vyjádřil ministr vnitra Ivan Langer, když řekl, že nebude nacionalistům dělat reklamu tím, že se k tomu bude vyjadřovat, protože přesně na to oni čekají. Langer tak dle očekávání převedl téma hovoru jinam, což je ostatně specialita politické komunikace, a v té je Langer opravdovým mistrem. Ministr vnitra se nevyjádřil zeširoka k otázce islámu, která je skutečným a meritorním tématem celé kauzy, nýbrž pouze k angažmá českých nácků, kteří jako extremistická skupina takříkajíc patří do jeho referátu.

Tím se elegantně vyhnul tomu, aby po pravdě řekl, co si myslí o té věci první a nejdůležitější: totiž o právu veřejně vysílat Wildersův film, a tím tedy i o právu samotného Wilderse mít na soudobé agresivní odnože islamistických struktur vyhraněně záporný názor. Langer tak neřekl nic, čím by riskoval, že se dostane do kolize s jakýmkoli budoucím veřejným názorovým konsensem. To je jedno poučení kauzy.

Druhé je v mediální reakci samotné. Česká média velmi ráda sahají po nálepkách, protože jim usnadňují život. Nizozemská Wildersova strana je prý krajně pravicová. Žádný novinář se ale neobtěžuje definovat, co si pod onou "krajní pravicí" představuje. Můžeme se tedy domnívat, že stále žije ustálená komunistická definice, která za krajní pravici (tedy svůj přímý protiklad) označovala Hitlera a německý nacionalismus.

Že ani na Hitlerově ideologii nebylo vše pravicové, natož krajně, lze demonstrovat na jeho sociálních či ekologických podpůrných programech. Pro jev jako nacismus prostě podobné nálepky nestačí. A to ani pro nacismus český, současný.

A třetí poučení z této kauzy je v ní samé. Proč se tak málo připomíná, jakým imigračním boomem prošly tzv. staré země západní Evropy za posledních pár desítek let? Proč se tak málo píše o islamistických extrémistech v Paříži, v Berlíně a jinde? Proč se tak málo a tak liknavě a věcně naprázdno u nás referovalo o zavraždění nizozemského politika a Wildersova předchůdce, charismatického Pima Fortuyna?

Bojíme se toho, že kdybychom bez růžových brýlí politické korektnosti pojmenovali fanatismus fanatismem a agresi agresí, spadneme do potupného tyglíku spolu s nácky, hololebci a kriminálníky? Proč se nechceme ani na moment zamyslet, v čem jsou rozdíly?

Zda náhodou není dnešní etnický konflikt, na jehož vrcholu stojí nějaký Wildersův film a pár českých plešounů, produktem právě naší civilizace a kultury, která prostě dlouho ignorovala nebezpečí, jež provází ideologii multikulturality, tak oblíbené mezi evropskými levicovými liberály.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .