Nezávislost Katalánska podporuje 55 procent lidí, říká Bořivoj Hnízdo

11. září 2014

Nejbohatší část Španělska si 11. září připomíná výročí polozapomenuté bitvy z roku 1714. Právě v tento Den Katalánska se v minulých letech konaly v Barceloně mohutné demonstrace za nezávislost.

V Katalánsku nemají separatistické snahy tak dlouhou tradici jako ve Skotsku. V roce 2006 dostalo Katalánsko zvýšenou autonomii. „Na druhé straně průzkumy ukazují, že podpora nezávislosti by mohla být větší než ve Skotsku, kolem 55 procent,“ řekl v našem vysílání politický geograf Bořivoj Hnízdo.

Katalánsko je průmyslově nejvyspělejší částí Španělska, podílí se 20 procenty na celkové ekonomice monarchie. Katalánská vláda plánuje na 9. listopadu referendum o nezávislosti. „Výsledek by mohl ovlivnit snahy o nezávislost. Referendum může věci nastartovat jasným směrem k oddělení.“

Podobnosti se Skotskem politolog vidí i v tom, že separatistické síly jsou orientované levicově. Změna politické mapy je dynamický proces. „U nás se pod dojmem studené války, kdy politická mapa světa byla zmrazená, bojíme změn. Vznik nových států v západní Evropě ukazuje, že když země nemá sjednocující politickou kulturu, demokracie umožňuje cestu k nezávislosti.“

Podobná situace je v Belgii. Separatistické snahy vycházejí z Vlámska, které je daleko bohatší než Valonsko. Z Itálie se ozývají hlasy o obnovení Benátské republiky. Kandidátem na oddělení může být Baskicko, další ekonomicky prosperující část Španělska.

„V těchto snahách je ekonomický aspekt. Buď jde o území, které je bohatší a má pocit, že doplácí na finanční politiku centrální vlády. Nebo jde o území, které má jinou historii, politickou kulturu. Separatistické snahy v Evropě jsou dokladem toho, že jsme lidé političtí, že chceme mít společnost uspořádanou,“ uzavřel Bořivoj Hnízdo.

autoři: sch , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.