Nevyhazuj, sněz. Technici z ČVUT pracují na pečeném kelímku na pivo a kávu, zkouší i bezlepkový
Technici z ČVUT navrhli stroj, který pomůže životnímu prostředí. Jdou na to přes jednorázové kelímky na kávu nebo na pivo. Místo papíru a plastu se k jejich výrobě budou nově používat vajíčka, voda a mouka. Znamená to, že po vypití obsahu se kelímky budou dát sníst. Podobných projektů už na světě funguje několik. Český chce zabodovat například větším objemem kelímku anebo bezlepkovou variantou. Stroj vyrobený podle návrhu ČVUT by mohl být k dispozici na podzim.
S projektem se na Ústav procesní a zpracovatelské techniky obrátili dva začínající podnikatelé poté, co se svým nápadem zaujali komisi projektu Pražský voucher. Ta jim na vývoj přidělila dotaci půl milionu korun.
Čtěte také
„Ono to vypadá až trošku komicky, že jsme pečený kelímek vyvíjeli právě u nás na strojní fakultě,“ představuje Jaromír Štancl projekt, který měl za ČVUT na starosti. „Možná by se dalo čekat, že se potravinou bude zabývat akademická obec zaměřená na potravinářskou chemii. Nicméně tady šlo opravdu o vývoj reálného pečícího zařízení.“
Hlavním odbytištěm zboží by měly být kavárny. Na rozdíl od konkurenčních zahraničních výrobců, kteří dělají menší kelímky svými rozměry vhodné především na espreso, do českého kelímku o objemu 250 mililitrů by se mělo vejít i latte macchiato.
Autoři experimentují také s ochucenými kelímky. Příchutě jako česnek, sýr nebo slanina by měly lákat pivaře.
Pro všechny varianty bude důležité, aby kelímek měl dostatečně pevnou a zapečenou vnější stranu – to aby s ním bylo možné dobře manipulovat. „Zároveň musí mít dostatečně pevnou, zapečenou i vnitřní stranu, aby udržel tekutinu,“ popisuje Jaromír Štancl. „Musí zůstat dost pórovitý, aby si na něm konzument ve finále nevylámal zuby.“
Nápad akademiky na ČVUT přijali jednak pro jeho výjimečnost: v Čechách zatím takové kelímky nikdo nevyráběl. Důležitým kritériem pro přijetí této konstruktérské výzvy byl i přesah k životnímu prostředí.
Více si poslechněte v reportáži Petra Kološe.
Související
-
Nekonečný příběh recyklace platí pro plechovky i textil. Odkud a kam materiály putují?
Ve třídění patří Češi mezi nejaktivnější národy. Statistiky přičítají každému z nás ročně přes 50 kilo vytříděných odpadků. Co se s materiály z barevných popelnic dál děje?
-
Recyklace je nákladná a není všespásná. Jde to i bez odpadů a obalů, tvrdí propagátorka Zero waste
„Češi jsou dobří ve třídění odpadu, ale ne tak v recyklaci. Evropa je závislá na tom, že vyváží odpad do zemí třetího světa,“ říká ředitelka Bezobalu Veronika Nováčková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
