Nerušme v Evropě Schengen!
Italský deník La Stampa zkoumá myšlenku, zda by bylo kvůli sílícímu nebezpečí terorismu moudré zrušit volný pohyb osob v Evropě a obnovit pohraniční kontroly, jak to po teroristických útocích v Paříži začaly navrhovat evropské pravicové a populistické strany.
„Je to dobrý titulek do novin, ale půjde to těžko,“ soudí La Stampa.
Podle serveru by to bylo asi tak smysluplné jako „vybudovat zeď okolo Sicílie“. Schengenská dohoda neodebírá národním vládám žádné kontrolní pravomoci, pouze požaduje absenci systematického dohledu na hranicích.
Nadšeně ji podepsaly všechny země Evropské unie, a dokonce i několik nečlenských, protože svoboda pohybu je nedocenitelná výhoda pro všechny občany a skýtá jedinečné obchodní příležitosti.
Hraniční kontroly terorismus nezastaví, zejména když jsou státy demokratické a řádně fungují. Smysl by mělo uzavření hranic Libye, ale nikoli Rakouska.
Pachatelé pařížských teroristických útoků Saïd a Chérif Kouachiové a Amédy Coulibaly byli francouzští občané a policie o nich věděla. K těmto útokům by došlo stejně, s Schengenem i bez něj.
Lze namítnout, že skutečné nebezpečí představují zahraniční džihádisté s evropským občanstvím, kteří se vracejí ze Sýrie s cílem páchat atentáty. Ti však jezdí domů přes třetí hranici, kde pohraniční kontroly existují.
Problém je proto třeba řešit lepší spoluprácí mezi vyšetřovateli a hraničními orgány, které by důkladněji sledovaly, kdo přijíždí do Evropy a odjíždí z ní. Ministryně zahraničí Evropské unie Federica Mogheriniová nedávno odsoudila rivalitu bezpečnostních služeb a jejich neochotu sdílet informace. Právě tam je třeba začít.
Napadat schengenskou dohodu je hloupost, tvrdí La Stampa. Zrušit ji by znamenalo vzdát se zbytečně svobody a ještě by to vypadalo jako přiznání porážky. Způsobilo by to obrovské potíže v nákladní dopravě a omezilo konkurenceschopnost podniků.
Na hranicích by stály mnohakilometrové fronty kamionů a znečišťovaly ovzduší. Lepším řešením je koordinace a spolupráce, neboť národní reakce na celosvětové jevy nestačí. Potřebujeme účinnější opatření, a ne zrušení schengenské dohody.
Kdyby měli pravdu pravicoví politikové jako Marine Le Penová nebo Matteo Salvini z italské Ligy Severu, vrátili bychom se do Itálie před sjednocením v roce 1861, pokračuje La Stampa.
Vybudovali bychom kasárny podél dálnice z Milána do Neapole a kontrolovali všechny, kdo jedou z Toskánska. V Kalábrii bychom postavili pevnost a Sicílii obehnali zdí.
Mělo by to jen jednu výhodu – potřeba tolika celníků by vyřešila nezaměstnanost. Možná bychom také měli vyzvat občany, aby v rámci boje proti zločinnosti vůbec nevycházeli z domu, vysmívá se La Stampa návrhům ultrapravicových stran.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
