Nepřirozená evoluce křídlatců

Situaci, kdy lidé ovlivní evoluci nějakého druhu zvířat, vědci někdy označují jako nepřirozený výběr (unnatural selection) - opak přirozeného výběru. Až dosud se spojoval s vysoce intenzivním lovem. Příkladem je průmyslový rybolov, kvůli kterému dnes některé ryby dosahují pohlavní dospělosti při menší tělesné velikosti než dříve a rozměry jejich druhu se tak snižují. Vědci ze Smithsonova institutu pro tropický výzkum a jejich kolegové ale prokázali, že evoluci mohlo ovlivnit i málo intenzivní prehistorické sběračství.

Křídlatec karibský (Strombus pugilis) je mořský plž s krásně utvářenou, 9 až 13 cm velkou ulitou a jedlým masem. Mladí křídlatci žijí skryti v bahnitých sedimentech lagun, z nichž se vynoří až poté, co dosáhnou pohlavní dospělosti a na jejich ulitě se vytvoří silný lem, který je chrání před predátory. Ne ale před člověkem, který je v lagunách sbírá po celá tisíciletí. Prehistoričtí sběrači přitom měli lepší kořist než ti moderní: srovnání velikostí ulit dospělých křídlatců z různých období prokázalo, že v době před asi 7000 lety byli křídlatci znatelně větší a obsahovali asi o 66 % více masa než dnes. Jejich tělesná velikost se v důsledku málo intenzivního, zato však dlouhodobého sběru snížila hned dvakrát - nejdříve asi před jedním tisícem let a pak znovu v moderní době.

Autoři studie se obávají, že velikost nemusí být jediným znakem, do něhož člověk usilující o co největší kořist zasáhl. Negativně ovlivněna mohla být i schopnost reprodukce, kvalita potomstva a celková životaschopnost křídlatců. Jestli tomu tak skutečně je, snad ukáže další výzkum. Jedna dobrá zpráva však existuje už teď: v rezervacích, kde je sběr zakázán, dosahují křídlatci pohlavní dospělosti při o něco větší velikosti než v nechráněných oblastech. Naznačuje to, že vliv tisíců let nepřirozeného výběru se dá zastavit či dokonce zvrátit.

Zdroj: Smithsonian Tropical Research Institute, Proceedings of the Royal Society B