Nepolarizovat, být autentický a věrohodný. Studenti píšou rozhlasu ke 100. narozeninám
Ke 100. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání studenti Univerzity Karlovy a dalších škol předali Českému rozhlasu dárek. Jeho součástí je pět doporučení, přání a nápadů pro budoucí vysílání. Připravili je na workshopu s názvem Rozhlas v době podcastové.
Studenti si přejí, aby mohli rozhlasové tvůrce vídat na sítích osobně, být s nimi v kontaktu. Doporučili například rozhlasu, aby zkoušel nové publikum oslovit prostřednictvím on-line chatů.
Mladé lidi zajímá kvalita a profesionalita. Jde jim o kvalitní moderátory, zvuk i obsah. Právě kvalitou může podle nich rozhlas inspirovat tvůrce nezávislých podcastů.
Během workshopu jeho účastníkům radil Martin Groman, pedagog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a spoluautor úspěšného podcastu Přepište dějiny.
Rozvoj podcastů podle něj vyvrací obavy, že mladou generaci, která je zvyklá na vizuální komunikaci, audio nezajímá.
Popularita podcastů
Čtěte také
„Neposloucháte dominantně věci populární, lifestylové, ale analytické, servisní, vzdělávací, a to je dobrá zpráva,“ řekl studentům Groman.
Zájem mladých lidí o audio je patrný i jinde v Evropě. To potvrdila další účastnice workshopu, Edita Kudláčová, vedoucí rozhlasové sekce Evropské vysílací unie (EBU).
„V momentě, kdy je zpravodajský podcast udělaný dobře a děje se něco zpravodajsky zajímavého, mladý člověk si to pustí v podcastu,“ říká Kudláčová.
Renomé a věrohodnost
Během workshopu zaznívaly ze strany studentů pojmy jako je respekt a renomé, věrohodnost nebo vyváženost. Moderátor by měl být podle nich autentický.
Sociální témata nebo mezigenerační problémy by si přáli slyšet tak, aby dokázali pochopit obě strany problému, pořady by neměly polarizovat.
Časové okno
Čtěte také
Čtěte také
Studenti se cítí být zahlceni informacemi. Vyslovili přání, aby mohli dostávat od rozhlasu zprávy v co nejmenším časovém oknu. Důležitá je pro ně i stálá dostupnost audioobsahu.
Rozhlas by měl podle nich podávat zprávy vyváženým způsobem a neklást příliš velký důraz na negativní informace.
Poslechněte si další doporučení mladých lidí Českému rozhlasu a jeho tvůrcům.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
