Spojenci NATO včetně Česka míří k závazku 5 % HDP na obranu, říká Jireš z ministerstva obrany
Na čtvrteční schůzce ministrů obrany NATO šéfové resortů schválili nové alianční závazky a diskutovali o návrhu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, aby 3,5 % HDP putovalo přímo na armádu a 1,5 % na širší výdaje spojené s bezpečností. „Důraz na navýšení je pochopitelný, logický a vychází z reality bezpečnostního prostředí,“ říká Jan Jireš, vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany.
Jak složité byly diskuse ministrů obrany zemí NATO? Které státy stály za tímto návrhem a které spíš ne?
Nemohu veřejně říkat, jak probíhalo včerejší jednání ministrů obrany NATO v Bruselu, protože probíhalo v utajeném režimu. Ale mohu říct, že mezi spojeneckými zeměmi panuje velká míra shody na tom, že na haagském summitu, který proběhne za necelé tři týdny, se spojenci přihlásí k novému závazku vydávat dohromady 5 % HDP na obranu v horizontu let 2030–2032.
Čtěte také
Bude to spíše dřívější, nebo pozdější termín? Co je pravděpodobnější?
Generální tajemník NATO navrhuje, abychom postupně navyšovali obranné výdaje na do roku 2032. Je to rozumný kompromis, protože ve většině případů nelze obranné výdaje efektivně zvýšit skokově z roku na rok. Je potřeba postupný náběh.
Návrh generálního tajemníka je zcela ve shodě s tím, co na začátku března schválila česká vláda, která se usnesla, že postupnými kroky bychom se do roku 2030 měli dostat na 3 % HDP na obranu. V souvislosti s haagským summitem předpokládám, že ještě budou v ČR probíhat politické úvahy o tom, že se přihlásíme k závazku 3,5 % do roku 2032.
Zpravodajské služby hodnotí ruskou schopnost napadnout členské země aliance v horizontu 3 až 7 let. Skutečně zápasíme s časem.
Nepožádala americká strana, aby to byl dřívější termín? Pokud vím, tak američtí zástupci říkali, že termíny neurčují Spojené státy, ale naši protivníci.
Je to pravda. Západní zpravodajské služby v posledních měsících a letech hodnotí ruskou schopnost obnovit své vojenské schopnosti a případně napadnout členské země Severoatlantické aliance v horizontu tří až sedmi let. Skutečně zápasíme s časem a musíme naši kolektivní obranyschopnost vybudovat co nejdříve.
Důraz na to, udělat to co nejdříve, je pochopitelný a logický, vychází z reality bezpečnostního prostředí. Na druhou stranu i kvůli kapacitám obranného průmyslu není možné udělat to z roku na rok. Konečná dohoda bude spočívat v akceptaci postupného náběhu.
To znamená, že se Česká republika v Haagu přihlásí k závazku 5 %, jak říkal Mark Rutte, a to do roku 2032?
Ano, předpokládám, že to tak bude. Koneckonců prezident Pavel už to takto i veřejně potvrdil.
Posun v uvažování zemí Severoatlantické aliance nelze přehlédnout. Co na tom mělo největší vliv? Tlak prezidenta Trumpa na zvyšování výdajů, nebo situace na frontě?
Oboje. Velký vliv má válka na Ukrajině a agresivní politika Ruska, které se netají tím, že by se na Ukrajině nezastavilo, pokud by mělo možnost a my bychom jim poskytli příležitost expandovat dál.
Druhý faktor je americký tlak, respektive rozhodnutí administrativy prezidenta Trumpa, že se bude soustředit na odstrašení Číny v indopacifickém regionu a že konvenční obrana Evropy v rámci NATO bude v příštích letech muset postupně přejít dominantně na evropské země.
Dlouhodobé příměří není na obzoru
Ještě bych se zeptal na schůzku Donalda Trumpa s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Jak se ministerstvo obrany staví k Trumpovu prohlášení, že by bylo dobré nechat nějakou dobu bojovat Rusko a Ukrajinu a pak teprve je od sebe odtrhnout? I na to, že v tuto chvíli odmítl na Rusko uvalit drakonické sankce?
Čtěte také
Můj osobní názor je, že pouze komentoval reálnou situaci, jak dneska panuje. Jakékoliv příměří, které by bylo skutečně smysluplné a dlouhotrvající, v nejbližších měsících nenastane. Vyjednávání, která probíhají v posledních měsících, nevedla a zatím nepovedou ke klidu zbraní nebo příměří.
Není to vinou Ukrajiny, která už před několika měsíci deklarovala, že je připravena přistoupit na bezpodmínečné příměří, ale je to vinou Ruska. Prohlášení Donalda Trumpa pouze komentovalo reálnou situaci – válka bohužel bude dál pokračovat, a to minimálně do konce letošního roku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
