Stát v bitcoinové kauze nevyužil všechny kontroly. Působí to opravdu zvláštně, myslí si Rusnok
Vláda se v úterý večer dohodla, že s výnosy z dražby sporných bitcoinů darovaných resortu spravedlnosti nebude nikdo nakládat do vyjasnění původu peněz. Ve středu záležitost řeší vláda za přítomnosti hlavní postavy celé kauzy, končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). „Očekával bych, že se postupně prokáže nečistý původ peněz,“ soudí pro Český rozhlas Plus Jiří Rusnok, který působil jako premiér, ministr financí a také jako guvernér centrální banky.
Opozice z této kauzy viní resort financí. Vy jste působil v čele tohoto resortu. Mělo ministerstvo financí šanci transakci zabrzdit už v té fázi, kdy se zapojil do této záležitosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových?
Samozřejmě nemáme všechny detaily. Já mohu čerpat jenom z toho, co slyšíme z médií, takže to nemohu autoritativně posoudit.
Čtěte také
Ale samozřejmě jakýkoliv majetek státu a větší příjem, obzvlášť takto neočekávaný příjem jakékoliv kapitoly státního rozpočtu by měl projít screeningem ministerstva financí, protože to je jeho kompetence. Z toho se nelze vymluvit.
A samotný Úřad pro zastupování státu je odnoží té majetkové části ministerstva financí. Předpokládal bych, že tam také pracují se standardními zásadami – to znamená, že se pracuje s penězi nebo majetkem, o jehož původu je jasno. Nebo bude záhy jasno. tohle působí opravdu zvláštně.
Nevyužité kontroly
Z vašeho pohledu tedy stát nevyužil v této kauze všechny nástroje kontroly, které měl?
Ano, já si myslím, že nevyužil, nebo něco podcenil. Minimálně je tam nějak obrovský šlendrián.
Premiér Petr Fiala (ODS) teď chce původ peněz řešit přes Bezpečnostní radu státu. Jsou tajné služby ten, kdo může pomoci vyjasnit, jestli mohl stát přijmout dar od drogového dealera, který podvedl jiné dealery?
Tajné služby asi nemohou vyjasnit právní souvislosti. Mohou doplnit nějaké informace o původu peněz a jejich pohybech.
Já bych předpokládal, že při tak obrovských objemech peněz to byla věc, kterou služby zaznamenaly. Takže to je taky podivné – že premiér, který je hlavním adresátem zpráv tajných služeb, o tom neví. Působí to skutečně rozpačitě.
S tou necelou miliardou vydraženou v aukci zatím stát nijak nebude nakládat, vyplynulo z večerní dohody koalice. Pokud by ty peníze pak chtěl vrátit, jak to může udělat?
To se přiznám, že opravdu nevím, jsou to právní technické detaily. Já si neumím představit, že by se ty peníze vracely. Jak by se to dělalo, kdyby se náhodou vracely, to nevím. To se musíte zeptat někde na ministerstvu financí nebo spravedlnosti.
Čtěte také
Čili alternativou by bylo, že tedy zůstanou jako příjmy státu...
To bych očekával. Dokonce bych očekával, že se postupně prokáže, že jejich původ je nečistý a budou zabaveny v rámci trestního řízení. Ale opravdu neznám detaily, bohužel to jsou jenom moje domněnky.
Pokud můžeme vycházet ze zpráv, které v tuto chvíli máme, tak Nejvyšší soud umožnil kryptopeněženky v aktuální kauze otevřít, protože peníze z prokazatelně nelegální činnosti by propadly státu. Spoléhal byste na to, být v roli ministra financí? Jak byste uvažoval o této záležitosti, když slyšíte, jak se odvíjela?
Paní redaktorko, to je příliš mnoho kdyby.
Opravdu při mém nedostatku informací jde těžko něco autoritativně říct. Je to podivné, že soud to umožnil vrátit, když se podle mě současně nikde neprokázalo, že by ten člověk mohl peníze legálně nabít. Celé je to velmi podivné.
Kryptoaktiva
Ještě k zacházení s kryptoměnami vůbec. Vy jste působil jako guvernér centrální banky. Zákon o digitalizaci finančního trhu z loňského prosince zavedl evropskou regulaci kryptoměnových trhů. Takže ti, kdo obchodují s kryptoměnami, nebo je prodají, musí žádat o licenci národní banky. Vidí, nebo nevidí díky tomu Česká národní banka do těchto transakcí lépe než jiné subjekty?
Myslím, že to je všechno v procesu zrodu, že ty společnosti jsou teprve v přechodném období.
Čtěte také
Česká národní banka, jak znám tu praxi, bude schopna se na licencování velice solidně připravit. Ale stejně si myslím, že tady bude mít určitou informační nedostatečnost, protože ty věci jsou neskutečně složité, strašně rychle se vyvíjejí, vyžadují obrovské technické znalosti, které podle mě v tom rozsahu, který by bylo potřeba, nebude mít ani centrální banka.
Jsou to kapacity lidí, kteří nejsou na trhu k dispozici, jsou drazí. Takže já bych si od té regulace nesliboval úplné vyčištění trhu a to, že už tady nebudeme mít nikdy podvody spojené s kryptoaktivy. Ale určitě je to posun. Zatím to ještě ani nezačalo efektivně působit.
Centrální banka už déle uvažuje také o rozložení devizových rezerv do více druhů finančního majetku včetně bitcoinu. Jak se díváte na takovou možnost vy?
Já jsem vyjádřil hned při zmínění toho nápadu velkou skepsi. Myslím, že tady vidíme v přímém přenosu, že kryptoaktiva jsou velmi riziková.
Zdůrazňuji tento pojem, protože v komunitě centrálních bank se vždycky odmítal pojem kryptoměny. Měna je něco, co je schopno udržovat nějakou hodnotu v nějakém rozumném rozmezí. Toto jsou pouze kryptoaktiva, velmi riziková aktiva.
Já bych vůbec měl strach mluvit o finančním majetku, protože vidíme, že převést ta číslíčka na finanční majetek není někdy tak úplně jednoduché.
A myslím si, že to je aktivum, které je naprosto nevhodné pro rezervy centrální banky, protože ty mimo jiné mají právě tu hodnotu zachovávat, aby mohly sloužit jako nástroj pro potřebnou případnou stabilizaci měnového vývoje. Myslím, že naprostá většina bank na světě to nepoužívá v devizových rezervách a já bych se tohoto přístupu držel.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
