Němečtí Zelení mlží o některých svých cílech a získávají tím nové voliče, říká analytička Lizcová

7. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Annalena Baerbocková,kandidátka německých Zelených na kancléřku
0:00
/
0:00

Parlamentní volby v Neměcku by podle průzkumů vyhráli Zelení se ziskem 28 procent, naopak preference bloku CDU/CSU klesají. Občanům podle odbornice na Německo Zuzany Lizcové vadí především chaos v protipandemických opatřeních, která se liší napříč spolkovými zeměmi. A křesťanští demokraté navíc po odchodu Angely Merkelové působí rozhádaným dojmem.

Dlouho například diskutovali o tom, zda bude kandidátem na kancléře předseda CDU Armin Laschet, anebo šéf bavorské CSU Markus Söder. „Jednání o programu se velmi zpomalila a strana navenek působí dojmem, že jí jde více o posty než o programové body. To je fatální signál,“ míní Lizcová.

Čtěte také

Naproti tomu Zelení se jednoznačně vyslovili pro Annalenu Baerbockovou poté, co jí ve volebním boji ustoupil Robert Habeck, a programově se strana výrazně posunula do politického středu:

„Snaží se nepůsobit extremisticky v žádném slova smyslu. V minulosti se ukázalo, že pokud akcentovali levicovou politiku, tak to velkou část voličů odradilo.“

V současnosti se Zeleným daří přitahovat nespokojené voliče, kteří touží po změně.

„Zeleným se daří mlžit. Snaží se ne úplně jasně definovat své programové body – nebo alespoň ty nejkontroverznější –, aby mohli být tou široce rozkročenou stranou a oslovili široké voličské vrstvy,“ přibližuje.

Zeleným nahrává to, že bez nich podle aktuálních průzkumů prakticky nepůjde sestavit koalici. Pokračování velké koalice CDU/CSU a SPD považuje Lizcová za nepravděpodobné, stejně jako vznik koalice levicových stran.

„Zelení jsou v pohodlné pozici, protože mohou uzavírat koalice napříč politickým spektrem. A jsou jedinou středovou stranou, která v posledních šestnácti letech nevládla, což jim umožňuje oslovovat voliče, kteří si přejí nový začátek a změnu politických poměrů,“ vysvětluje.

Dokončí Zelení klimatickou otočku?

Německý ústavní soud rozhodl, že dosavadní klimatický zákon může ohrozit základní lidská práva příštích generací a politici ho proto musí upravit. Jde o výsostné téma Zelených, Lizcová ale zároveň upozorňuje na to, že je i dost kontroverzní.

Čtěte také

„Snaží se to komunikovat tak, že ochrana klimatu nás zásadním způsobem neomezí. Tedy že když trochu přestaneme jíst maso a budeme pít latté se sójovým mlékem, tak tím pomůžeme přírodě a nebudeme muset náš životní styl od základu změnit. Ale teď se ukazuje, že změny, které mohou být přijaty, mohou zasáhnout do každodenního života všech Němců,“ podotýká.

Diskutuje se například o plošném snížení maximální povolené rychlosti v centrech měst na 30 kilometrů v hodině nebo na dálnicích. A pokud má Německo dokončit klimatickou otočku a příklon k obnovitelným zdrojům, musely by se jejich kapacity v následujících letech zdvojnásobit.

Většina lidí je pro ekologickou energii do té doby, než jim postaví kousek od bydliště větrník.
Zuzana Lizcová

„Většina lidí je pro ekologickou energii do té doby, než jim postaví kousek od bydliště větrník, který výrazně sníží hodnotu jejich nemovitostí a znepříjemní životní prostředí v tom konkrétním místě. Tyto věci Německo čekají a uvidí se, s jakým úspěchem je bude příští vláda prosazovat,“ poznamenává Lizcová.

Čtěte také

Zároveň prý ale na potřebě energetické tranzice panuje v Německu konsenzus, takž ani vstup Zelených do vlády to radikálně nezmění.

„U nás se příklon k obnovitelným zdrojům vždy vnímá jako problém, ale v Německu se to bere i jako šance vyvíjet nové technologie v dynamicky rostoucím odvětví, získat nová pracovní místa a držet prst na tepu doby,“ uzavírá.

Jaký bude další osud plynovodu Nord Stream 2? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související