Německé firmy se stěhují do Asie, kde jsou levnější energie a lidi. Česko může přijít o zakázky, varuje ekonom Marek
Česko se musí vyrovnat s tím, že jeho ekonomika roste pomaleji, než se čekalo, a slibované oživení se jen tak nedostaví. Naznačují to prognózy, které zveřejnily renomované instituce jako Česká národní banka a ministerstvo financí. „Není žádný důvod v nejbližších letech očekávat podobně silná tempa růstu, jako jsme viděli třeba před 20 lety,“ konstatuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonom a prezidentský poradce David Marek.
Příčinou pomalého růstu Česka je slabá poptávka ze zahraničí. Nad vodou drží ekonomiku jen ta domácí, která je ale oslabena více než dvouletým propadem reálných mezd.
„Trochu mi to připomíná pověstnou žábu v hrnci. Žije se nám dobře, neděje se nic dramatického, přestáli jsme inflační krizi, ceny energií se vrátily do normálu, nicméně teplota v tom hrnci stoupá,“ glosuje ekonom Marek.
Čtěte také
Strukturální zlom podle něj přišel v letech 2016 až 2017, kdy se se tempo růstu ekonomiky začalo zadrhávat jak v Německu, tak v Česku. „Není teď žádný důvod v nejbližších letech očekávat podobně silná tempa růstu, jako jsme viděli třeba před 20 lety,“ podotýká.
Mezinárodní měnový fond v nedávné zprávě uvedl, že geopolitická rizika jsou vážnější a ohrožují světovou ekonomiku více než inflace, která tu byla poslední dva roky.
„Největším geopolitickým rizikem je teď situace na Blízkém východě, protože kvůli ní stále nefunguje námořní trasa přes Rudé moře. Cena námořní dopravy tak dramaticky stoupá. Není to tak výrazné jako před dvěma lety, ale je to podstatně dramatičtější, než jsme byli zvyklí,“ upozorňuje ekonom.
Drahá Evropa
V souvislosti s narušenými dopravními řetězci je pro české hospodářství největším problémem Německo.
„Německá ekonomika se částečně stěhuje z Evropy do Asie, protože přestaly platit výhodné podmínky,“ vysvětluje. Levné energie a levnou pracovní sílu totiž investoři v Evropě už nenajdou. S firmami se ale mohou stěhovat i subdodavatelé.
„Než vozit subdodávky přes polovinu světa – při rizicích v námořní dopravě – si německé firmy najdou lokálního subdodavatele, který bude blíže. Tudíž to bude levnější a bude to levnější,“ popisuje. Českým společnostem by se tím snížil počet zakázek.
Může vláda zásadně nakopnout ekonomiku pomocí svých investic, které plánuje v rozpočtu pro příští rok? Co se musí měnit v zahraničí, abychom se opět mohli spolehnout na export? A nepomohlo by přijetí eura? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Pořízení elektroauta brání vysoká cena, říká ekonom. Trh svazují hlavně regulace, namítá průmyslník
„Problém čínské výroby je v masovosti,“ vysvětluje průmyslník Petzl. „Technologický pokrok v oblasti elektromobility začíná přicházet z Číny,“ doplňuje ekonom Staněk.
-
Reálné mzdy vzrostou, začátkem roku se dostaneme na předcovidovou úroveň, věří ekonomka Horská
Rychlejší snížení úrokových sazeb by podle ekonomky Horské vedlo ke slabší koruně. „Existují rizika, protože příliš slabá koruna znamená oživení inflace,“ říká.
-
Výkyvy burz nebudou mít zásadní dopad, pondělní pokles jsme umazali, ujišťuje analytik firmy J&T
Akcie se dostaly pod tlak kvůli zprávám o stavu americké ekonomiky. „Dopad na ekonomiku nebude až tak zásadní,“ věří analytik společnosti J&T Štěpán Hájek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
