Výkyvy burz nebudou mít zásadní dopad, pondělní pokles jsme umazali, ujišťuje analytik firmy J&T

6. srpen 2024

Světové burzy mají za sebou černé pondělí. Trhy zachvátila panika a investoři se začali zbavovat akcií ve Spojených státech, Asii i Evropě. Nervozita spustila jeden z největších výprodejů cenných papírů od začátku pandemické krize v březnu 2020. Akcie se po celém světě dostaly pod tlak kvůli zprávám z konce minulého týdne o stavu americké ekonomiky. „Dopad na ekonomiku nebude až tak zásadní,“ ujišťuje pro Český rozhlas Plus analytik společnosti J&T Štěpán Hájek.

Jaká je teď aktuální situace? Dá se říct, že propad je zastaven? A že po mírné korekci se vrací burzy ke stabilitě? Já jsem si v úterý ráno přečetl, že japonské akcie zpevňují, a že index Nikkei 225 přidává 7,5 procenta.

Samozřejmě zatím ještě slavit úplně nemůžeme, protože to je klasické tržní chování po velkých propadech. Speciálně po těch velmi dynamických propadech, jaké jsme viděli během pondělní seance. Většinou pak sledujeme velmi dynamický návrat zpět.

Viděli jsme to během pandemie, viděli jsme to během krize v roce 2008, během roku 2000, během splasknutí internetové bubliny.

To, že se trhy teď krátkodobě vrací, samozřejmě působí pozitivně. Na druhou stranu uvidíme, jestli ten růst bude udržitelný, respektive jestli se vrátíme k růstu, který jsme sledovali od začátku roku.

Čtěte také

Co vlastně tu negativní náladu investorů způsobilo?

Byla to kombinace několika faktorů. Můžeme jít postupně podle dat, která byla zveřejněna nejdříve v pátek ve Spojených státech – to byla trochu horší data z amerického trhu práce.

A samozřejmě všichni se tak trochu stále na trzích obáváme recese. Ta by mohla ještě někdy přijít, protože historicky americká centrální banka snižovala úrokové sazby pozdě a stimulovala až tu ekonomiku. Nebylo to snížení úrokových sazeb proto, že by se podařilo něco dobrého vyřešit, jako to například je dnes s inflací.

Když bych se měl zamyslet nad tím, co se děje pod povrchem, tak je to především o náladě. O špatné náladě, která začala už začátkem výsledkové sezony, kdy reportovaly velké technologické společnosti. Očekávání byla velmi vysoko před výsledkovou sezonou a nepodařilo se je ještě navýšit.

Myslím si, že zklamání spíše pramenilo z toho, že společnosti, které nás víceméně vytáhly na výšiny, kde jsme dnes, nepřišly ještě s lepším očekáváním, než jsme čekali.

Možná je to tohle zklamání, co způsobilo tu negativní náladu. Pak samozřejmě stačí velmi málo. A byla to shodou okolností třeba horší data z amerického trhu práce.

Poté přišel velmi rychle posilující japonský jen. Právě slabý japonský jen byl jedním z velkých zdrojů finanční ziskovosti japonských akcií a samozřejmě motor růstu japonských akcií. Toto se otočilo. To stáhlo japonské akcie a negativní nálada se přelila do Spojených států, kde už nebyla pozitivní poslední týdny.

Čtěte také

Ve Spojených státech jsou určitě na velké výkyvy burz zvyklí. Ale jak moc může tak masivní výprodej poškodit ekonomiku nejenom Spojených států, ale i tu evropskou, která je pořád ve fázi, dá se říct, křehkého oživení?

Troufám si říct, že to nebude mít zásadní dopad. Samozřejmě bychom teď „potřebovali“ vidět další pokračování poklesů. Protože spousta investičních fondů a institucí je nucena stále pracovat s rizikem.

To znamená, že při propadech, ať už denních nebo týdenních, jsou nuceni prodávat. A jakmile jsou nuceni prodávat – viděli jsme to koneckonců v bance a v dalších podobných institucích, těch objednávek bylo během pondělního obchodování skutečně výrazně nad průměr. Jestli to jsou prodejní, nebo nákupní objednávky, to se úplně jednoduše nedozvíme.

Dopad na ekonomiku nebude zas tak zásadní – tedy pokud bude pokračovat to, co vidíme na začátku úterního obchodování, kdy se trhy zase vrací na úrovně, na kterých byly během konce páteční seance. Dalo by se říci, že jsme „umazali“ veškerý pokles, a to hlavně v Evropě a ve Spojených státech.

autoři: Tomáš Pavlíček , jud
Spustit audio

Související