Reálné mzdy vzrostou, začátkem roku se dostaneme na předcovidovou úroveň, věří ekonomka Horská

„Celá bankovní rada, všech sedm hlav, věří, že je potřeba nyní přibrzdit a snižovat úrokové sazby pomaleji. Můžeme diskutovat, jestli je to dobře pro ekonomiku. Já tam určitá rizika vidím,“ upozorňuje Horská.

S opatřením se podle ní může pojit úskalí oslabování ekonomiky nebo podnícení inflace.

Česká národní banka nyní nastavila snížení úrokových sazeb o čtvrtinu procentního bodu. K tomu ji nejspíše vedly i důsledky vlastního rozhodnutí ze začátku léta.

Čtěte také

iROZHLAS

Základní úroková sazba se pošesté v řadě snížila. Nově je 4,5 procenta, nejnižší od února 2022

Červnové snížení sazeb o půl procentního bodu vyvolalo oslabení české koruny o 1,5 procenta. Podobnou reakci bychom bývali viděli i v době letních dovolených,“ vysvětluje.

„Určitě by to nebylo vítáno. Nicméně pokud by centrální banka viděla, že i inflace do horizontu dvou let prudce klesá a chtěla by podpořit ekonomiku, tak bývala mohla zvolit půl procenta.“

Nižší úrokové sazby totiž firmám pomáhají čerpat levnější úvěry a získávat zakázky, slabší koruna také podporuje export. Naopak ekonomicky rizikové je oslabování koruny kvůli oživení inflace.

Pokud by inflace nadále klesala, což Česká národní banka předpokládá, poroste kupní síla obyvatel.

„ČNB prognózuje pro letošní rok růst nominálních mezd v průměru o sedm procent. Při odečtení inflace nás čeká druhý nejvýraznější nárůst reálné mzdy za posledních deset let,“ říká Horská.

„Návrat na původní kupní sílu bude trvat ještě tři kvartály, takže se čeká, že už na začátku příštího roku se dostaneme zpátky na předcovidovou úroveň kupní síly.“

Ze zombie firem za prosperitou

Posílení ekonomiky ale bude vyžadovat i řadu strukturálních změn. Jednou z nich je přesun kvalifikovaných zaměstnanců do životaschopných firem s velkým potenciálem růstu.

„Chceme, aby prosperovaly firmy, které mají potenciál prosperovat. Abychom neudržovali při životě takzvané zombie firmy, které žijí ze dne na den, jsou plné dluhů, nemají zakázky a drží si své zaměstnance zuby nehty,“ popisuje Horská.

K tomu je potřeba odvaha zaměstnanců říct si o adekvátní finanční ohodnocení za svou práci.

„Pokud firma, která je zaměstnává, není schopná toto zaplatit, tak je pro ekonomiku a společnost jako celek výhodnější, aby si tito lidé našli práci ve firmě, která má naopak zlaté časy před sebou a která teď není schopná najít kvalitní zaměstnance, i když je dobře platí,“ domnívá se.

Čtěte také

iROZHLAS

Kupní síla, o kterou lidé přišli před rokem a půl, se bude vracet zpět ještě roky, srovnává sociolog

Další strukturální změna by měla reagovat na vyčerpání růstového modelu, na který upozorňuje řada ekonomů a analytiků.

„Model růstu, to znamená model postavený na zahraničních investicích, které sem vodily know-how, ale chodily sem za levnou a dostupnou pracovní silou, už dávno není,“ konstatuje Horská. „Už jsme se posunuli dál a je potřeba hledat motor růstu někde jinde.“

Jako východisko Česká národní banka nabízí investice do takzvaných měkkých ukazatelů – výzkumu, vývoje nebo kvality veřejných institucí.

„Z hlediska míry investic patříme mezi země, které mají v Evropě nejvyšší poměr. Problém je, kam ty investice jdou, jak kvalitní a produktivní jsou,“ uzavírá Horská. „Tam narážíme na problém měkkých ukazatelů kvality institucí a důvěry byznysu i domácnostní v instituce. To je za mě možná větší úkol než investice.“

Pomoct by mohla úprava pravomocí a posílení know-how institucí nebo lepší redistribuce veřejných peněz.

Jak lze posílit výkonnost české ekonomiky? A jaký rozpočet máme očekávat na příští rok? Dozvíte se v pořadu Řečí peněz. Moderuje Václav Pešička.