Nemáme data, jak se covid šíří v populaci. Nejvíc se testují nejméně ohrožení, kritizuje statistik

Podle Philippa příští vláda plán na řešení koronavirové krize má. „Samozřejmě nevymyslíme nic světoborného,“ uznává s tím, že receptem je řádně testovat, trasovat a zvyšovat tlak na očkování.

Čtěte také

Epidemiolog Smejkal: Úplnou tečku za covidem asi neuděláme. Pravděpodobně se bude očkovat každý rok

„Důležité je, aby to bylo věrohodné a poctivé – každý krok se vysvětlil a opatření se skutečně dodržovala,“ dodává.

Jedním z prvních legislativních kroků, který kabinet koalic Spolu a Pirátů se Starosty bude čekat, je zjednodušení procesu posílání lidí do karantény, říká Philipp. Zatím může karanténu nařídit pouze hygiena, to by se mělo změnit.

Data pouze observační

Nejpalčivější problém ve zvládání pandemie covidu-19 vidí statistik Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Arnošt Komárek v nedostatku relevantních dat: „V České republice máme pouze observační data – například počty pozitivně otestovaných, které nepodávají přesný obraz toho, co se děje v populaci.“

Čtěte také

Covid je teď společenský a politický problém. Medicína už nabídla vše, co mohla, říká expert Hajdúch

V různých okamžicích se testují různé skupiny obyvatel, upozorňuje odborník na statistiku, a dává příklad: „V létě se testovali hlavně děti a mladí lidé a pánové z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z toho dělali závěry, že epidemie bují zejména mezi mládeží.“

Potřeba jsou data získávaná ve formě náhodného výběru, tvrdí Komárek a upozorňuje na princip sentinelové surveillance, který je využíván při epidemiologickém šetření výskytu chřipky. „Nevím, proč se to nevyužívá u covidu,“ konstatuje statistik.

V létě se testovali hlavně děti a mladí lidé a pánové z ÚZIS z toho dělali závěry, že epidemie bují zejména mezi mládeží.
Arnošt Komárek

„Ze současných dat nevyčteme prakticky nic. Kdo je v riziku, to by se dalo zjišťovat z individuálních dat,“ říká a dodává: „Pro úsudky jsou zcela bezcenná data o plošném testování, protože nedávají informace o tom, co se děje v populaci.“

Nejvíce se totiž testují nejméně ohrožené skupiny, jako jsou děti, a ohrožení senioři se naopak preventivně netestují prakticky vůbec.

Pozor na děti

Že by se na rizikovou skupinu seniorů nemělo zapomínat, potvrzuje virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer. Přesto se ale stejně jako Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) přimlouvá i za plošné testování ve školách.

Čtěte také

Konvalinka: Přecenili jsme promořenost obyvatel. Teď by rychle pomohlo přeočkování lidí nad 65 let

„Ukazuje se, že děti jsou vůči novým variantám delta a delta+ velmi vnímavé,“ varuje Grubhoffer, který doufá, že se podaří rozhýbat také sekvenování.

Na závěr pak poznamenává, že přestože nastupující kabinet není nakloněn zavedení povinnosti se očkovat, on sám navzdory vlastní svobodomyslnosti v tomto ohledu tak benevolentní není.

„Taky se mi ježí chlupy na zádech, když mě někdo k něčemu násilně nutí, ale myslím si, že se v tuto chvíli skutečně dostáváme do situace, kdy nám doslova teče do bot a kdy už jde o lidské životy a kvalitu našeho příštího žití.“ 

Speciálně ve službách, zdravotnictví a školství by podle něj očkování mělo být zcela samozřejmé.

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martiny Maškové.