Někdy máme pocit, že ženská práva jsou snad vytesána do žuly, ale tak to není, varuje publicistka Lauder

Čtěte také

Klára Vlasáková: Omezování interrupcí se dotýká všech. Feminismus potřebujeme víc než kdy jindy

Píše o tématech souvisejících s ženskou nerovnoprávností a nedávno jí vyšla kniha V pasti pohlaví s podtitulem O politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku.

„Ale část té nejmladší generace už tyto otázky vnímá velmi jinak – a to nejen v otázkách, které se týkají postavení žen, ale obecně vnímají velmi odlišně různé věci souvisící se sexualitou a s genderovým vymezením. Těch důvodů je ale celá řada – zmínila bych třeba kontakt s cizinou kvůli internetu,“ naznačuje Lauder.

Nová generace

Velmi zajímavý posun je podle publicistky i v tom, že dorostla úplně nová generace feministek a feministů.

„A ti, kteří to téma uchopují, se už jsou schopni pohybovat a konzumovat v prostředí sociálních sítí – což u starší generace ani u mne v případě Instagramu není tak úplně místem, kde se pohybujeme přirozeně,“ uvažuje s tím, že pro ty nejmladší jsou ale sítě právě místem nejpřirozenějším.

Čtěte také

Feminismus stále chápeme jako sprosté slovo, říká Jana Smiggels Kavková

To, co je ale podle publicistky to nejdůležitější, je uchopení témat politiky, a to na všech úrovních – od prezidenta po starosty a starostky v obcích. Jako příklad uvádí:

„Když starosta nebo starostka dlouhodobě ignoruje nedostatek míst v mateřské školce v jejich obcích nebo když ani žádnou školku nemají. Oni necítí poptávku od občanů a občanek, ale tím brzdí emancipaci žen. A kromě toho, že nedělá dobře svou práci, tak přece práce lokálních politiků je zajistit servis nám občanům.“

Pak je tady podle publicistky i celospolečenský rozměr.

„Spousty stereotypů udržujeme bez toho, abychom si uvědomili, že to jsou stereotypy. Například stereotyp, že se ženy nehodí pro některá povolání, takže není vhodné, aby se žena věnovala chirurgii a chodila na operační sály. To je něco, co medičky slyší dnes a denně a má to konkrétní dopady: na ty sály prostě nejsou zvány, nejsou mentorovány a není tam vstřícnost, aby toto povolání mohly dělat.“

Čtěte také

Chtít rovná práva neznamená být chlapnou. Feminismus je tu pro všechny, muže nevyjímaje

„Jedním z důležitých poznatků o postavení žen je, že se tady historie neodvíjí automaticky a lineárně od horšího k lepšímu. Je to daleko složitější, vždy tady ráda zmiňuji případ Švédska, kde se velmi proměnil pohled na otcovství. Až poté, co zavedli politiku, která říká, že část otcovské dovolené je vyhrazena otcům – a oni se opravdu několik měsíců o to dítě starají.“

„Koncept, co znamená být správný otec, se proměnil nejen u této nejmladší generace mužů, ale i u jejich rodičů a prarodičů. Tím chci říct, že změna nemusí nutně přijít automaticky s nejmladší generací,“ vysvětluje.

Zákazy potratů

Lauder pozorně sledovala i dění v Polsku a ve Spojených státech, kde ženy přišly ze dne na den o svá zásadní práva na potrat. U nás by se to podle ní mohlo stát klidně také, alespoň se o to prý neustále někdo pokouší.

„Po zákazu potratů v Polsku začaly ženy jezdit na zákrok mj. do Česka – a objevil se problém v nejasné legislativě. Existují totiž dva výklady, jestli je možné provést cizím občankám interrupci, nebo ne.“

Čtěte také

Ženy za potraty cestují do jiných států a lékaři ukončují praxi, popisuje dopady zrušení Roe vs. Wade autorka podcastu Slow Burn

„Jeden, který mimochodem prosazuje Česká lékařská komora, říká, že to možné není. Druhý, který podporuje ministerstvo zdravotnictví a různí právníci, ale tvrdí opak. V praxi tady část zařízení opravdu Polky odmítá.“

„Skupina senátorů v čele s Václavem Láskou připravila novelu zákona o umělém přerušení těhotenství z roku 1986, kde chtěli tu situaci vyjasnit. Nakonec to stáhli, protože si zmapovali situaci v Parlamentu a získali pocit, že kdyby se tento zákon otevřel, hrozilo by, že se naopak zpřísní podmínky potratů pro Češky. Protože lobbistické skupiny, které neustále působí na nejrůznější poslance, by prostě prosadily pozměňovací návrhy a potraty by se zpřísnily,“ uzavírá.

„Je dobré si uvědomit i v českém kontextu: my máme pocit, že ženská práva jsou nezměnitelně vytesána někam do žuly, ale jsou to jen zákony,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.