Nejvýznamnější případy týmu investigativních reportérů Českého rozhlasu za rok 2022

Začátkem roku reportéři Českého rozhlasu odhalili skandál, který se týkal přímo prezidentské kanceláře. Zjistili, že hradní úředníci v rychlosti skartovali stovky utajovaných dokumentů. Na problém se přišlo v podstatě náhodou, kriminalisté si v té době pouze chtěli ověřit, zda se do utajených zpráv, jejichž součástí byl i spis o explozích ve Vrběticích, nedíval někdo nepovolaný.

„Když tam dorazili, tak jim úřednice řekla, že zprávu pracovníci Pražského hradu prý omylem skartovali,” komentuje vedoucí investigativního týmu Markéta Chaloupská. Dnes už podle ní není možné zjistit, zda se jednalo o úmysl ani zda do zprávy skutečně nenahlížel někdo bez bezpečnostní prověrky.

Čtěte také

iROZHLAS

Případ skartace na Hradě: neobvyklá rychlost, zničení tajného dokumentu o GRU a pokuta 60 tisíc

Podezřelá je také rychlost, s jakou byly skartace prováděny. „Mimořádnou skartaci na Pražském hradě nařídil loni v listopadu osobně vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář,” dodává Chaloupská. Hrad pak skartování dokumentů zahájil ve stejný den, jako bylo nařízení vydáno.

Hrad o důvodech ke skartaci, ale i o množství a povaze dokumentů dlouhodobě mlžil. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka z ODS se však takové skartace plánují minimálně několik měsíců dopředu.

Ochrana dětí před sexuálními delikventy

Tým investigativních reportérů letos odhalil tři mezery v zákonech, kvůli kterým se snadno dostávají k práci s dětmi i pachatelé odsouzení třeba za znásilnění dítěte a na táboře nebo na kroužku pak zneužijí další. Kriminalisté podle statistiky policejního prezidia každý rok řeší kolem třiceti případů, kdy dítě zneužije někdo, kdo na něj měl jakkoli dohlížet.

Čtěte také

iROZHLAS

V příštím roce by mohl fungovat registr sexuálních delikventů. Má jim zabránit v práci s dětmi

„Každý si dnes může založit dětský spolek nebo organizovat tábory a nemusí mít čistý trestní rejstřík. Nikdo to nechce. Dokonce ani vedoucí na táboře nemusí nikomu dokládat, že v minulosti třeba nezneužil dítě,” rozebírá chyby v zákonech na ochranu dětí reportér Artur Janoušek.

„Soudy dnes mohou zakázat sexuálním delikventům práci s dětmi jen v případě, že už s nimi pracují. To znamená, že preventivně jim to zakázat nemůžou,” doplňuje Janoušek výčet chybných nařízení. „Třetí mezerou v zákonech je to, že když už soud práci s dětmi zakáže, tak maximálně na deset let.”

Čtěte také

Pedofilové pracující s dětmi? Tři mezery v zákonech a co s nimi

Politici sice nejprve reagovali velmi vlažně. „Zpočátku to vypadalo, že se nic měnit nebude. Tiskové oddělení ministerstva spravedlnosti odpovědělo, že ty současné zákony jsou dostatečné a že změny nechystá,” popisuje vývoj Janoušek.

„Jenže pak se do hry vložilo Policejní prezidium s návrhem, aby každý, kdo chce pracovat s dětmi, musel dokládat nějaké osvědčení, že v minulosti dítě nezneužil,” doplňuje Janoušek. Skupina poslanců se zástupci policie a ministerstva spravedlnosti tak začala chystat způsob, jak nebezpečným pachatelům práci s dětmi zakázat.

Kauza Dozimetr zasáhla vysoké politiky

V polovině roku vypukla aféra Dozimetr, která zasáhla do nejvyšších pater české politiky. „Patnáctého června zasahovali policisté na několika místech v Praze. Mimo jiné v sídle magistrátu, VZP a také dopravního podniku,” líčí začátky kauzy reportér Martin Štorkán.

Čtěte také

iROZHLAS

Případ Dozimetr: ovlivňování veřejných zakázek, převody majetku i rezignace ministra školství Gazdíka

„Vrchní státní zastupitelství v Praze následně uvedlo, že policisté obvinili třináct lidí, a to právě kvůli hospodaření dopravního podniku. Do jeho vedení podle detektivů dosazovala své lidi údajná organizovaná skupina, kterou měl řídit zlínský podnikatel Michal Redl,” popisuje okolnosti Štorkán.

Reportérům se poté podařilo získat klíčový policejní dokument. „Detailně popisuje údajné trestné činy bývalého pražského radního za STAN Petra Hlubučka a dalších obviněných. Kriminalisté zachytili i několik zakázek, které členové skupiny ovlivňovali nebo z nich měli získávat pravidelné úplatky,” rozebírá Štorkán.

Čtěte také

Prvoligová korupce doprovázená orgiemi sexuálního a drogového charakteru, říká o kauze Dozimetr Havlíček

Organizovaná zločinecká skupina měla podle usnesení o zahájení trestního stíhání deset členů. „Mezi ty zakládající podle policie patří podnikatelé Michal Redl a Pavel Kos a dnes již bývalý náměstek primátora Hlubuček,“ vypočítává Štorkán. „Podle detektivů si říkali o miliony korun, oslovovali se přezdívkami nebo dosazovali vlastní lidi do vedení pražského dopravního podniku.”

„Koncem června rezignoval ministr školství ze STAN Petr Gazdík, který se podle médií sešel se zmíněným podnikatelem Redlem. Kvůli kontaktům s Redlem odešel na konci srpna i šéf ÚZSI Petr Mlejnek. Kauza měla dopad i na hnutí ANO, na konci září odešla z funkce místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová,” analyzuje Štorkán dopad na politickou scénu.

V celém speciálu Rok 2022 v investigativní žurnalistice se také dozvíte, proč bude Česká republika nejspíše muset zaplatit přes 15 miliard korun firmě Diag Human nebo jakým způsobem by nově měla fungovat ochrana dětí či jaký průběh měla samotná kauza Vrbětice.

V pořadu si také můžete připomenout detaily z vyšetřování problematického rozdělování peněz Českým tenisovým svazem či zjištění novinářů ohledně českých nemovitostí s ruskými vlastníky a souvisejícího zmraženého majetku. Přehledem nejvýznamnějších investigativních kauz vás provede Jan Bumba.