Nejmenší druhy slonů a nosorožců, orchideje i zombie mravenci. Redaktor Novák se vydal na Borneo
Třetí největší ostrov světa Borneo obývala v minulosti řada velkých druhů savců. S rozvojem lidské činnosti ale původní ekosystémy rychle mizí. A s nimi i životní prostor pro slony, nosorožce, orangutany nebo luskouny. Některé druhy už dokonce z volné přírody na Borneu zmizely.
Na ostrově je jeden z nejstarších deštných pralesů na světě. Stáří některých jeho částí vědci odhadují až na 140 milionů let. To otevřelo prostor pro vývoj řady endemitních druhů a vznik obrovské biodiverzity.
Zombie mravenci i nejmenší sloni
Vědci z University of Sabah ve městě Kota Kinabalu studují například fenomén „zombie mravenců“. Ten způsobuje zvláštní houba, která se živí na mravenčích koloniích a záměrně prorůstá do nervové soustavy napadeného hmyzu. Na ostrově také žije desetina všech známých druhů orchidejí. Vědci se je snaží pěstovat v umělých podmínkách.
Čtěte také
Ostrov ale čelí i řadě palčivých ekologických problémů, jako je odlesňování. To jde na vrub hlavně pěstování palem olejných, jejichž plantáže dnes zabírají zhruba pětinu plochy státu Sabah.
Ztráta životního prostředí ohrožuje i světově nejmenší druhy slonů a nosorožců, které žijí právě na Borneu. Slonů je v tamní volné přírodě už jen kolem dvou až tří tisíc a dostávají se často do střetů s farmáři a majiteli plantáží. Nosorožci z malajské volné přírody zmizeli už úplně.
Vědecké dobrodružství Ondřeje Nováka z Bornea můžete poslouchat každý všední den od 21. do 25. října v 7:25 na Plusu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
