Nejdelší mosty na světě jsou v Číně

29. leden 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mimoúrovňová křižovatka nad volným mořem na čínském mostě Qingdao Haiwan Bridge

Čínské stavebnictví se počínaje 90. lety minulého století prudce rozvíjí. Rychle se buduje infrastruktura – nové železniční spoje, mosty, tunely, dálnice, celé čtvrti měst, nová obchodní centra, mrakodrapy. Peking a další velkoměsta se mění doslova ze dne na den. Přijedete-li do Pekingu či hlavního města provincie a navštívíte-li místa, kde jste byli před rokem, často je vůbec nepoznáte.

Mezi nejdůležitější stavby strategického významu patří mosty. Z deseti nejdelších mostů na světě je jich sedm v Čině. Některé překlenují souš, jiné vodní plochy. Všechny jsou součástí železniční sítě, některé kombinují silnici se železnicí. Na železniční spojnici Peking Šanghaj jsou dva obrovské mosty, jeden dlouhý bezmála 165, druhý 114 km. Třetí nejdelší most je rovněž železniční a je 80kilometrový.

Mezi mosty překlenujícími vodní plochu patří primát mostu Čching-tao Chaj-wan (v angl. transkripci Qingdao Haiwan). Most má délku 41.5km a spojuje přímořské město Čching-tao (Qingdao) ve východočínské provincii Šan-tung (Shandong) s městskou částí Chuang-tao (Huangdao) na protilehlé straně místního zálivu. Pro lepší představu o rozměrech stavby, most by mohl překlenout kanál La Manche. Stavba mostu dosud trvala čtyři roky, jeho cena je astronomická, v přepočtu přes sto miliard korun. Číňané most stavěli sami, bez zahraniční odborné pomoci. Most tvoří v obou směrech tříproudová dálnice ležící na více než pěti tisících podpěrných sloupech. Jeho otevření je plánováno na druhou polovinu letošního roku. Spojení obou měst na březích zálivu se bude podle odhadu pohybovat jen mezi 20 a 30 minutami. Na stavbě pracuje 10 000 dělníků ve dvou směnách 24 hodin denně. Nedávno byl most spojen uprostřed zálivu. Množství materiálu ke stavbě vyráží dech, dosud bylo použito 450 000 tun oceli, stejné množství by vystačilo na stavbu 65 Eiffelovek, a 2.3 milionu kubíků betonu, toto množství by naplnilo 3800 olympijských plaveckých stadionů. Podle úřadů by most měl vydržet velmi silná zemětřesení, tajfuny i náraz zaoceánského plavidla.

Město Čching-tao je jedním z důležitých přístavů, kde kotví čínská flotila. Vyrábí se zde nejznámější čínské pivo. Přístav byl mezi lety 1898 a 1914 německou kolonií a dosud v něm jsou pozůstatky koloniální architektury, řada kostelů, vily v evropském stylu a písečné pláže. Místní mořská kuchyně je také vyhlášená. I proto je Čching-tao je populární turistické letovisko. Ekonomický růst je vyšší než deset procent, v roce 2008 zde v rámci olympiády probíhaly soutěže plachetnic. Průzkum veřejného mínění označil o rok později město za nejpříjemnější k životu v celé zemi.

Městká část Chuang-tao na druhé straně zálivu patří k Čching-tau. Je identická s ekonomickou a technologickou rozvojovou zónou, která zde byla založena v roce 1985 jako jedna ze speciálních ekonomických zón. V roce 1992 zde vznikla zóna volného obchodu. Vyrábí se tady elektronika, domácí spotřebiče, stavební materiály, petrochemické výrobky, strojírenské výrobky a léky.

Veřejné mínění o nejdelším mostu na světě překlenujícím vodní plochu se liší místo od místa. Místní obyvatelé jeho dokončení vítají. Jeden z příspěvků na největším čínském internetovém portálu říká: „ Jsem moc rád, že je most dokončen. Stará silnice mezi Chung-taem a Čching-taem je ucpaná a teď bude cesta daleko jednodušší. Jsme turistické město s krásnými plážemi a proto je důležité, že máme dobré dopravní spojení.“ Jiné komentáře projekt odmítají. Jeden z příspěvků na internetu říká: „Zkrácení cesty o dvacet minut vyžadovalo miliardy, je to plýtvání penězi daňových poplatníků. Je to jenom ukázkový projekt, kterým se guvernér provincie zviditelňuje.“

Tento megaprojekt není v současné době jediný svého druhu. V prosinci 2009 začala stavba mostu spojujícího speciální administrativní zóny Hongkong a Makao s přilehlým městem Ču-chaj (Zhuhai). Most má být dokončen v roce 2016 a jeho délka bude 50 km. Stane se tak nejdelším mostem přes moře v Číně. Mamutí projekty tohoto typu svědčí o rychlosti změn v Číně. Mají své příznivce i odpůrce. I když u nás nemáme moře a nepotřebujeme stavět takto rozsáhlé projekty, nedávný nápad ministra dopravy zapojit do výstavby české dálniční sítě čínské firmy, podobně jako tomu je již v Polsku, možná není od věci. Uvidíme, kudy se výstavba české infrastruktury bude v budoucnu ubírat a zdali za několik let nebude část českých dálnic postavena Číňany.

Cyklus rozhlasových fejetonů Tomáše Koukolíka Čína, jak ji příliš neznáme vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor: Tomáš Koukolík
Spustit audio