Nehumánní chov kuřat v českých velkochovech se musí změnit, říká aktivista Buršík. Změnit přístup musí celá EU, oponuje poslanec Bendl

Podle Buršíka záběry z některých českých drůbežáren, které OBRAZ zveřejnil, dokazují, že jsou kuřata chována ve velmi krutých podmínkách.

 „Je na nich vidět, jak v přeplněných halách je 20 nebo více kuřat na jeden metr čtvereční. Do jak nepřirozených rozměrů a podob kuřata dorůstají, jak jim kolabuje metabolismus, protože nestíhá prudký růst. Lámou se jim nohy, vyklubují se jim z kloubů. Život proleží na podestýlce, která je plná výkalů, že z toho čpavku mají až popáleniny,“ popisuje.

Čtěte také

Většina lidí opravdu nechce, abychom se zvířaty zacházeli jako s výrobními jednotkami, míní ochránce Voršilka

Změna musí přijít od obchodních řetězců, které nakupují nejvíce kuřecího masa, apeluje Buršík.

Buď všichni, nebo nikdo?

Bendl podotýká, že Česko se snažilo změnit standardy welfare drůbeže, tedy pohody zvířat tak, že je potřeba respektovat humánní systém chovu jako takového. Připomíná, že ČR je v Unii vlastně jediná, která zakázala klecové chovy. V Evropě se ale podle něj nedaří přesvědčit většinu, aby pravidla platila pro všechny země.

„V Česku nemáme inspektory, kteří by mohli kontrolovat chovy drůbeže v jiných státech. Jestliže někdo doveze hotové produkty z kuřecího masa, nejsme schopni zjistit, co se tam v chovu dělo. V okamžiku, kdy my zavedeme přísná opatření a nepřidají se k tomu další, problém nevyřešíme,“ vysvětluje exministr zemědělství.

V okamžiku, kdy nebudou stejná pravidla pro všechny, bude ekonomika kulhat.
Petr Bendl (ODS)

„Je potřeba, aby Evropa přijala jednotná opatření. Jsme na společném trhu, tudíž není možné, aby každý měl pravidla jiná. V okamžiku, kdy nebudou stejná pravidla pro všechny, bude i ekonomika kulhat,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Nebuďme skanzenem, kde se cpou desítky slepic do klece, žádá aktivista ze spolku Obránci zvířat

Co se týká zmiňovaných podnětů ochránců zvířat, je podle poslance potřeba se v těchto konkrétních případech obrátit na Státní veterinární správu. „Ta má možnost v případě, že dochází k týrání nebo jsou tam takové věci, které tady byly prezentovány, pravomoc zasáhnout,“ doporučuje.

Dvojí standard

Podle Buršíka však nejde o jednotlivé excesy, které by měla řešit veterinární správa, ale o systémový problém. Poukazuje taky na zkušenosti ze zahraničí, kde se podařilo, aby velké supermarkety, jako je Albert, v zemích, kde provozují prodejny, tedy v Nizozemsku či Belgii, požadovaly lepší životní podmínky pro kuřata v drůbežárnách.

„Tedy chovat je v menší hustotě, v halách, které mají okno, bidla, nějaký klovací substrát a jsou to pomaleji rostoucí plemena,“ upřesňuje zástupce spolku OBRAZ.

Cenotvorba je z velké míry na obchodnících. Náklady chovatele jsou menší část koncové ceny produktu.
Pavel Buršík (OBRAZ)

„Je to vlastně trochu i problém dvojího standardu, dvojí kvality, kdy stejné firmy, zejména obchodní řetězce, v jiných evropských zemích už kuřata z takto krutých a špatných chovů nenabízejí. Ale v ČR se takto k zákazníkům, a především ke zvířatům nadále chovají,“ konstatuje Buršík.

Čtěte také

Ve 21. století není potřeba pořizovat si kožešiny, říká obránce zvířat. Zákaz nic neřeší, chov se přesune do jiných zemí, míní kožešník

Připomíná, že v Česku platí celoevropská pravidla týkající se chovu kuřat, která by měly řetězce dodržovat: „Je to minimální standard, který má platit od Portugalska po Rumunsko. A pokud je i tento minimální standard porušován, je to v podstatě kvalifikováno jako týrání zvířat.“

Zdražení by mohli regulovat prodejci

„To ale neznamená, že zvláště řetězce, jako je zmiňovaný Albert, které se zaklínají udržitelností, dobrým chováním ke zvířatům či ekologií, musí jet po těchto minimálních standardech. A potom, když uniknou záběry z těchto chovů, hrát šokované a překvapené, že nevěděli, co přesně si od chovatelů objednávají,“ kritizuje zaběhnutou praxi.

Zároveň připouští, že změna způsobu chovu drůbeže by mohla zvýšit cenu jejího masa. Šlo by ale podle něj jen o jednotky korun. „Cenotvorba je z velké míry na obchodnících. Náklady chovatele jsou menší část koncové ceny produktu,“ říká Pavel Buršík z neziskové organizace OBRAZ – Obránci zvířat.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Jan Bumba.