Ve 21. století není potřeba pořizovat si kožešiny, říká obránce zvířat. Zákaz nic neřeší, chov se přesune do jiných zemí, míní kožešník

V Česku platí zákaz kožešinových farem od roku 2019. Podle Buršíka jsou hlavní důvody dva.

„Za prvé jde o to, že zvířatům na kožešinových farmách není možné zajistit podmínky, které by pro ně znamenaly život, který by nebyl utrpením a nepřiváděl je k šílenství. A druhý důvod je, že v 21. století nikdo nemá potřebu pořizovat si kožešiny a mít je kvůli nějakému přežití nebo základním potřebám,“ vysvětluje.

Čtěte také

Většina lidí opravdu nechce, abychom se zvířaty zacházeli jako s výrobními jednotkami, míní ochránce Voršilka

Kreibich souhlasí s tím, že zvíře ve volné přírodě se bude vždy cítit lépe než v chovu. Netýká se to ale podle něj pouze chovu kožešinových zvířat, ale zvířat všeobecně. Pro kožešinu se jich podle něj chová méně než deset procent.

„Jde o to, kam až by záměry zákazů měly pokračovat. Co se týče ušlechtilých kožešin, jako je činčila, norek či liška, jedná se v rámci kožešinového trhu o zanedbatelné množství vůči například chovu ovcí nebo zvířat prvoplánově chovaných na maso, kde kožešina je druhotná surovina. Je to mnohem ekologičtější než nahrazovat ušlechtilé kožešiny nějakými umělými materiály, které nás v současné době zahlcují,“ naznačuje kožešník.

Připomíná, že i ve 21. století kožešina lidem slouží, například jako zdravotní pomůcka.

„Velmi úspěšně existuje výrobek, kterému se říká ledvinový pás. Je z kočky a je to jediná kožešina, která dokáže vytvořit elektrostatický náboj a která dokáže léčit problémy při nachlazení s páteří nebo v oblasti ledvin. My tady řekneme kočka nebo pes a každý si představuje domácího mazlíčka. Ale realita je trošičku jinde. Pes se k nám minimálně 20 let dovážel se Severní Koreje. Jsou to psi, kteří se chovají pro maso, jako my máme třeba králičinu na vesnicích,“ popisuje. 

Kabát z 60 norků

Vnímání kožešin v Česku a v Evropě se podle Buršíka proměnilo a dnes jsou tyto trhy atraktivnější spíš mezi zbohatlíky v Číně nebo v Rusku.

Čtěte také

Ondřej Neff: Setkání s liškou

„Před zákazem kožešinových farem byli norci u nás nejchovanějším zvířetem a v Evropě jich je stále chovaných asi 30 milionů. Ve volné přírodě jsou to predátoři, na kožešinových farmách tráví svůj život v maličké kleci a často se z toho zblázní. Ukusují si končetiny, dochází tam ke kanibalismu, a to jenom proto, aby byli poté zabiti buď v plynových komorách, anebo elektrodami. Pokud máme respektovat nějakou kulturu, nemám pochyb o tom, a vše tomu nasvědčuje, že evropská a česká kultura už je nyní taková, že kožešiny odmítá,“ konstatuje.

„Jsou to věci vytržené z kontextu a prezentované proto, že si chci prosadit svůj názor,“ reaguje na slova o špatných podmínkách chovaných zvířat Kreibich. Chovatelé z kožešinových farem v Česku podle něj měli – ještě předtím, než byly zakázány – prvotřídní kožešiny, protože se o zvířata dobře starali.

„To by byl ten chovatel sám proti sobě. To nedává ani žádný smysl. My jsme ale od českých chovatelů kožešiny neměli. Nakupujeme je v aukcích. Mluvím o deseti procentech naší nabídky. Jsou zejména z Kanady. Je to veliká země, kde funguje systém lovců, kteří se tím živí. Jinak 90 procent nabídky kožešin je z ovcí,“ popisuje kožešník.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.