Ondřej Neff: Setkání s liškou

Liška (ilustrační snímek)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Liška (ilustrační snímek)
0:00
/
0:00

Tak už i britská královna odmítá přírodní kožešiny. Dalo se to čekat.

Nelibost vůči kožichům zhotovených z kůží sedraných z mrtvých zvířátek není žádná novinka. Pamatuju si z dětství, s jakou nechutí jsem se díval na perziánovou kožešinku mé maminky. To mi tenkrát prozradili, že se kožešina stahuje z mrtvých tělíček nenarozených jehňat.

Pravda to nebyla, ona se stahuje z jehňátek druhý den po narození, ale míra – abych tak řekl – eklhaftu je tu přibližně stejná. Už dlouho jsem nikde žádný perzián neviděl a opravdu se mi po něm nestýská.

Nelibost se tedy týká všech přirozených kožešin. V roce 2017 u nás schválili zákon o zákazu chovu zvířat pro kožešiny a od letošního února je s chovem utrum. To je dobře. Brzy vstoupíme do předvánočního období, a to byly v norčích a taky liščích a dalších farmách žně. Přišla lidská smrtka s pomyslnou kosou a začala kosit.

Tak tohle už nebude. Aspoň doufám, že to tak je. Chov pro kožešiny se mi nelíbí a pravou kožešinu bych na sebe nenatáhl ani za nic. Nicméně leccos mi hlavou vrtá.

Nad hovězím dobytkem se stahují mračna

Parlamentem prošel zákaz norčích farem. Norka tu dám jako příklad, týkalo se to všech farem všech kožešinových zvířat. Copak se asi s těmi norky stalo? Nastal pro ně nějaký 17. listopad a vypustili je do lesa?

To jistě ne. Už proto, že by v tom lese bídně zahynuli, protože by se tam nedovedli sami uživit. Byli pobiti a další už se nenarodili a přišli o štěstí trávit život v zamřížované bedně a čekat na smrtku s kosou. Tím to pro ně zhaslo.

Jak to bude s norky dál, to nevím. Než se rok s rokem sejde, norek možná bude na seznamu ohrožených zvířat. Pak někdo někde nějakého spatří na fotografii pořízené fotopastí a to bude radosti. Norek se nám vrátil, jako se nám vrátil bobr a devastuje břehy našich toků a jako se vrátil vlk a vrátil se medvěd a demoluje popelnice.

Ale opravdu to neberte tak, že tady kveruluju. Jsem rád, že norčí farmy nejsou a lišku jsem onehdy viděl na procházce v lese na kopci Závist nad Zbraslaví a popřál jí, aby nosila svůj krásný kožich co nejdéle. A šel jsem dál ve svých botách z pravé hovězí kůže a nohy jsem měl v teple nohavic mých kalhot taktéž opásaných páskem z hověziny. Tak, tak…

Ondřej Neff

Nad hovězím dobytkem se taky stahují mračna. Krávy prdí a spolu s elektrárnami roztavují ledovce. Slibuji, že proti tomu něco udělám. Budu chodit v teniskách a kalhoty přichytím provázkem. Ale až příští rok, letos to ještě musí ledovce vydržet.

Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes