Nedůstojný konkurs

8. leden 2007

Národnímu divadlu, které je už takřka půl roku bez řádného ředitele, by rádo šéfovalo pouze šest osob. Ne, to není omyl, skutečně jen šest.

0:00
/
0:00

Takový je výsledek konkursu vypsaného ministerstvem kultury, který měl uzávěrku 29. prosince. I kdyby člověk hledal sebe mírnější výraz jak zprávu komentovat, těžko se nakonec vyhne slovu debakl.

Jen v rychlosti připomeňme, že v září resortní ministr Martin Štěpánek, bezprostředně po svém jmenování do funkce, odvolal s okamžitou platností ředitele Daniela Dvořáka. Ten už čelil zvýšené pozornosti Štěpánkova předchůdce Jandáka, ale jím povolaná kontrola zjistila - aspoň pokud je známo - nesrovnalosti ne zase tak zásadní, za něž byl ostatně ředitel potrestán krácením odměn. Ačkoliv si vloni na jaře leckdo myslel, že se Jandák chystá Dvořáka sesadit, nedošlo k tomu, možná proto, že by to těsně před volbami působilo překotně. Tak ale, chtěj nechtěj, vypadalo počínání nového ministra, který bohužel veřejnosti ani pracovníkům divadla neřekl, co vše jej k Dvořákově odvolání přimělo, neboť prý nemůže "odtajnit" výsledek kontrolního šetření. Místo argumentů padala vágní slova a odkazy na nespokojenost zevnitř divadla. Na ředitelský post byl prozatímně povolán někdejší šéf českobudějovického divadla a bývalý předseda Rady České televize Jan Mrzena. Slíbil, že do volby řádného ředitele další personální ani programové kroky provádět nebude, ale pak odvolal šéfa opery a pozastavil některé rozpracované projekty. V Národním divadle zřetelně houstlo napětí, které vyvrcholilo výzvou zhruba osmdesáti procent členů činohry - včetně všech nejzářivějších hvězd - aby ministr ukončil nekompetentní zásahy do chodu divadla, zbavil Mrzenu funkce a zároveň zrušil konkurs, který byl podle herců vypsán narychlo a s krátkým termínem k podání přihlášek. Ty samozřejmě musí doprovázet rozpracované představy uchazečů o budoucnosti instituce. Bývá obvyklé, že při výběrových řízeních mají zájemci čas až čtvrt roku na úvahy o svých záměrech. A hercům také vadilo, že je konkurs neprůhledný a pohrozili stávkovou pohotovostí. Mrzenu i ministra naproti tomu více méně podpořily orchestr i sbor operní složky.

Teprve pak, před několika dny, ministerstvo sdělilo jména patnáctičlenné komise, která má ředitele vybírat. Na konkursu ale dál trvá. A ministr Štěpánek popřel, že Mrzena zrušil přípravu jednoho konkrétního operního představení, jen prý premiéru odsunul na pozdější dobu. Ale ti, kdo na inscenaci pracovali, přitom dostali e-mailovou zprávu ze sekretariátu ředitele, podle níž nemůže být projekt "z provozních a kapacitních důvodů a s ohledem na kvalitu libreta" uveden. Už z toho je zřejmé, že se kolem Národního divadla dějí věci spíše podivné.

A nakonec vychází najevo, že do konkursu nakráčelo šest lidí, žalostný počet zájemců o vedení instituce takové historie a významu. Když nepočítáme Jana Mrzenu, kterého by ale komise asi těžko vybrala, ledaže by chtěla přilít příslovečného oleje do ohně, pak je mezi uchazeči asi jediné známější jméno, totiž ředitele Divadelního ústavu Ondřeje Černého. Ten ovšem také vloni čelil ministru Jandákovi a jen tak tak že nebyl odvolán. Dále v seznamu čteme operního sólisty Lea Mariana Vodičky, který aspoň zná divadelní provoz. Zbylí tři přihlášení jsou pak lidé s kvalifikací či předpoklady zcela neznámými. Nebylo by divu, kdyby výběrová komise jako jeden muž rezignovala. Člověk by čekal, že se do konkursu přihlásí několik desítek osob, z nichž dobrá třetina by mohla stát za úvahu. Ale netřeba se zřejmě divit. Ti, kdo by byli schopni obrovský kolos s několika scénami a ansámbly řídit, musela současná situace předem odradit a o přihlášce tudíž ani neuvažovali. Kauza Národní divadlo sice zatím ještě nekončí, natož nějakým Happy endem. Ale že za by mohl být za daných okolností brán konkurs vážně, je skoro nemožné. A konec konců, zítra by měl prezident jmenovat novou vládu, v níž bude sedět, třeba jen na chvíli ministryně Helena Třeštíková. Zrušit konkursní frašku pro ní může být otázka jednoho tahu perem. Ale co pak dál, to už bude nejspíš složitější. Protože pokud Topolánkova vláda nedostane důvěru sněmovny, nikdo nebude tušit, kdo resort dlouhodobě povede a tak se do konkursu na ředitele opět nikdo nepohrne. A co se událo v Národním divadle za posledního necelého půl roku může mít dlouhodobé a rozkladné důsledky.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio