Navyšovat vojenskou pomoc Ukrajině? Ne, spíše změnit její strukturu, míní Metnar. Ano, musí být maximální, oponuje Flek

Česká pomoc Ukrajině by podle Metnara měla pokračovat ve stejné intenzitě jako dosud.

Čtěte také

Analytik: Dodávka tanků průlom ve válce nepřinese. Ukrajina jich potřebuje víc

„Navyšovat ji ne, spíše změnit strukturu pomoci. Podpora musí pokračovat, ať už to bude z hlediska munice, či vojenského materiálu denní potřeby. Ale je třeba si uvědomit, když budeme hovořit o těžké technice, že i na základě vyjádření celé řady odborníků ty počty, které jsou přislíbeny, v té struktuře nebudou mít žádný efekt. Spíše to bude velká komplikace pro ukrajinské ozbrojené síly.“

„Za chvilku to bude rok, co je Ukrajina napadena ze strany Ruské federace, a efekt pomoci není ten správný, který se nám teď v současné době ukazuje,“ naznačuje bývalý ministr obrany.

Je třeba posílit dodávky munice, ale ne v odvětvích těžké vojenské techniky a dalších zbraní.
Lubomír Metnar

Připouští, že se díky západní i české pomoci Ukrajina už téměř rok úspěšně brání ruské agresi. Spirála navyšování vojenské pomoci se ale podle něj stále roztáčí.

„A ten efekt… Před pár dny jsme slyšeli z úst Jense Stoltenberga, že nevidí na straně Ruska snahu jednat o míru, a ani nikde neslyšíme nějaké strategie, že by byly nachystané i ze strany Západu pomoci jednání o míru, nebo aspoň o příměří, protože denně tam umírají lidé, jsou zranění, rozbitá infrastruktura. Vidíte sami, že to asi není ta úplně správná cesta,“ naznačuje.

Musí to být maximální pomoc, protože ruská ofenziva v počtech, které plánuje, bude nemilosrdná a ukrajinská strana se musí mít čím bránit.
Josef Flek

Podle Fleka Rusko nechce vyjednávat. Pokud něco takového někdy naznačilo, byla to podle něj pouze přetvářka sloužící k upevnění geopolitických zisků.

Čtěte také

Ukrajině teď jde o čas. Proto tlačí na rychlé dodávky tanků Leopard 2 a stíhaček F-16

„Můžeme se dočkat toho stejného jako v roce 2014 u Krymu. Kdy se Rusko domluví na nějakém smíru, paktu o neútočení, dojde k určitému upevnění hranic a ono se pak přeskupí. Něco obdobného tady můžeme čekat za 10 let. Nejsem zastáncem toho, abychom na to naletěli, na nějakou chlácholivou báchorku ze strany Ruska, že už to nikdy neudělá. Dlouhá léta jsme poslouchali jeho lži, v posledním roce neustále,“ připomíná místopředseda sněmovního výboru pro obranu.

Maximální pomoc

S doporučením, které zaznívá od generálního tajemníka NATO či šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, že pokud chceme mír, je potřeba Ukrajinu podporovat vojensky ještě víc než teď, se prý Metnar shoduje jen částečně.

Čtěte také

Ukrajina si podle Pavla zaslouží členství v NATO. „Vláda souhlasí, není to ale na pořadu dne,“ říká poradce premiéra Pojar

„Shoduji se s nimi pouze v tom, že je třeba posílit dodávky munice, ale neshoduji se v odvětvích těžké vojenské techniky a dalších zbraní. Protože vyjádření odborníků – a to nejsou jenom naši odborníci, ale i západní vojenští experti – jde proti těmto apelům, že nejrychlejší dodání těžké techniky pomůže a že tak dojde ke zvratu konfliktu na Ukrajině,“ říká.

Flek je podle svých slov naopak zastáncem maximálně těžkou vojenskou techniku na Ukrajinu dostat.

„Samozřejmě s tím, že se počítá s efektivitou výcviků ukrajinských vojáků. Musí to být maximální pomoc, protože ruská ofenziva v počtech, které plánuje, bude nemilosrdná a ukrajinská strana se musí mít čím bránit. Protože je to pořád linie, která odděluje Rusko od Evropy, a my musíme maximálně zabezpečit bezpečnost Evropy a občanů Česka. Zbraně, které jsou poslány na Ukrajinu, oddalují to, že bychom je někdy mohli potřebovat na našem území,“ naznačuje poslanec hnutí STAN Josef Flek.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.