Nastává v Rakousku soumrak tradičních stran?

5. říjen 2019

Sebastian Kurz Rakušanům slíbil, že hlasování pro jeho formaci vyjasní další směřování alpské republiky. Parlamentní volby z minulého víkendu následně skutečně skončily vítězstvím Rakouské lidové strany (ÖVP).

Její předseda Kurz tedy znovu směřuje do křesla kancléře, píše ve slovenském deníku Pravda Karin Rogalská, dopisovatelka rakouského deníku Wiener Zeitung na Slovensku.

Čtěte také

Připomíná, že Kurzovi konzervativní lidovci získali přes třicet osm procent hlasů voličů. Druhé sociální demokraty (SPÖ) porazili s patnáctiprocentním rozdílem. Jde o historicky rekordní rozestup.

Řada pozorovatelů politické scény očekává, že sestavení nové vlády bude trvat nejméně do Vánoc. Hlavní problém spočívá v tom, že Kurz nemá na výběr žádného přirozeného nebo dostatečně populárního spojence.

Politolog Klaus Poier z Univerzity ve Štýrském Hradci vychází z předpokladu, že po sérii skandálů nemůže být obnovena spolupráce mezi konzervativci a pravicovými populisty ze Strany svobodných (FPÖ). Podle Poiera Kurz neosloví ani sociální demokraty, se kterými nedokázal najít společnou řeč ani dříve, když byl ještě rakouským ministrem zahraničí.

Kurz už není zelenáč

Sociální demokracii navíc nemůže zapomenout, že kvůli ní musel v létě jako kancléř abdikovat a vyhlásit předčasné volby, analyzuje Rogalská. Koalice se Zelenými a liberály (NEOS) by zase nevyhovovala očekáváním voličů všech tří stran. Přesto je teď Kurz v mnohem lepší pozici než po volbách z října 2017.

Čtěte také

Tehdy byl ještě zdánlivý zelenáč. Mnozí ho považovali za příliš mladého a zároveň nadmíru ambiciózního na to, aby vůbec dokázal vymyslet a uskutečnit nějakou spolehlivou formu politiky. Přesto se tvářil jako zodpovědný politik. Po krátkém čase ale Kurz doplatil na chyby koaliční strany Svobodných a musel odstoupit.

Teď už v pohledu Rogalské není možné pochybovat o tom, že pevně zakotvil v preferencích podstatné části voličů. Otázkou ale zůstává, jak si mají vysvětlit výklad jeho pojmu, že v Rakousku teď bude „vše jasné“. Před dvěma lety šlo zejména o to, aby se mladý politik chopil moci a poté co nejrychleji přesvědčil kritiky o své pravdě.

Nyní má šanci opatrně načrtnout zásady odpovědné občanské politiky. A Kurz by nebyl Kurzem, kdyby takovou výzvu nedokázal zvládnout. Zatím se definitivně nepřiklonil k žádné z možných variant dalšího vývoje. V minulosti ovšem rád spekuloval o menšinové vládě. Je tedy nutné počítat s tím, že se i o této možnosti bude debatovat.

Černo-zelená vláda

Každopádně výsledek posledních parlamentních voleb zároveň znamená konec trojice tradičních rakouských stran, myslí si Karin Rogalská. Sociální demokraté sice skončili druzí, ale považují se za poražené. A pravicoví populisté vlivem řady kauz zřejmě ztratili schopnost přesvědčit voliče o své důvěryhodnosti.

Čtěte také

Kromě toho hlavní představitelé strany Svobodných ještě během volební noci vážně uvažovali, jestli i tentokrát nedostanou od voličů úkol, aby se stali součástí nové vlády. Kurz se tedy bude muset rozhodnout, jak bude vypadat začátek jeho novátorské politiky, která se ale i nadále bude orientovat na určité tradiční hodnoty.

Zatím Rakušany přesvědčoval o změnách v oblasti hospodářské politiky. Kromě toho se hlásí k moderní formě patriotismu s důrazem na křesťanské hodnoty a společenskou angažovanost.

Je pozoruhodné, že například konzervativec Günther Platter, který už dlouhá léta působí jako předseda zemské vlády v Tyrolsku a považuje se za jednoho z hlavních podporovatelů Sebastiana Kurze, po zveřejnění výsledků mluvil o svých výborných zkušenostech se spoluprací se stranou Zelených, upozorňuje autorka na další alternativu.

To můžeme vnímat jako důležitý signál před zahájením jednání o budoucí vládní koalici. Kurz by pravděpodobně měl mezi stranickými kolegy dostatek podpory, pokud by chtěl uvést do života zatím v Rakousku neznámý projekt černo-zelené vlády.

Je ale sporné, jestli by Zelení byli ochotní v rámci spolupráce s víceméně tradičním Kurzem riskovat ztrátu svého progresivního postavení mezi ostatními stranami v novém parlamentu. Ve volební kampani se přesvědčivě profilovali jako alternativa vůči tradičním stranám, uvádí slovenská dopisovatelka listu Wiener Zeitung Karin Rogalská v deníku Pravda.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.