Kurz je dravý, přitom velmi konzervativní politik se strategií nevinné oběti. Zřejmě porazí i rakouské Svobodné, tipuje akademička

„Podle posledních průzkumů, a další už ani mít nebudeme, to vypadá, že Kurz vede s přehledem. Dokonce jeho koaliční partner Svobodná strana Rakouska (FPÖ) má jen něco málo přes 20 %, takže by po volbách Kurz, s relativně slabším partnerem, ještě mohl posílit,“ říká odbornice z vídeňského Institute for Advanced Studies.

Čtěte také

Po rakouských parlamentních volbách vsadil lidovecký vítěz Sebastian Kurz na krajní pravici

Je to samozřejmě předčasné a hlavně se tato otázka dostane na přetřes až v povolebním vyjednávání, „ale ono se vždy hodí, když váš partner v koalici není až tak silný a vy si můžete prosadit velkou část svého volebního programu… Takže nakonec by předčasné volby vyvolané rakouskými opozičními stranami mohly být pro vítěze výhodou a Kurzovi přinést ještě víc křesel v parlamentu,“ dodává.

Proč volby?

Předčasné volby iniciovala opozice po korupčních skandálech strany Svobodných (kauza Ibiza). Byla totiž zveřejněna nahrávka tehdejšího předsedy Heinze-Christiana Stracheho, na které domnělým ruským oligarchům sliboval jakési státní zakázky, tedy až bude ve vládě. „Celé to způsobilo velkou aféru, která nakonec ukončila vládní angažmá obou vládnoucích stran. Proto teď Rakousko volí.“

Čtěte také

Robert Schuster: Sebastian Kurz – rakouská popová hvězda v Bílém domě

Z korupce a financování politických stran se tak stalo hlavní téma předvolební kampaně hlavně posledních týdnů. Nakonec se to totiž netýkalo pouze FPÖ, ale rakouský týdeník odhalil i poněkud zvláštní financování i u lidovců.

„Objevily se tam podivné finanční přesuny a vysoké položky za účty na kadeřníka. To nakonec vyústilo ve veřejné prohlášení, podle kterého u nich došlo k útoku hackerů na účty i k pravděpodobným změnám některých dat.“

Nakonec se ukázalo, že to tak úplně není pravda, ale dosud není jasné, jak to celé nakonec dopadne. I proto se podle Durnové šedé financování politických stran stalo dominantní téma posledních dnů předvolební kampaně. Jak si pak vysvětluje, že aféry voličům zřejmě nějak moc nepřekáží a stejně volí jejich hlavní aktéry?

Barevnější Rakousko

„Nabízí se vysvětlení, že Kurz dokázal udělat chytrý mediální spin. Ukázal na hackery a znovu se dostal do role oběti. To je něco, co mu političtí experti vyčítají dlouhodobě a označují to za taktiku, se kterou Kurz prostě umí dobře pracovat. Stylizuje se do role oběti a není průvodcem děje. I celý předvolební boj postavil na tom, že jeho vláda byla velmi úspěšná, ale že mu nebylo dovoleno sloužit státu. Asi mu to vychází.“

Čtěte také

Vojtěch Berger: Rakouští Svobodní a jejich blízkost k buršákům

Durnová si všímá proměny Rakouska, které je ale jiné než v dalších zemích Evropy. „Poválečná politická mapa se změnila. Do 50. let byla hlavně červeno-černá (vládli socialisté a lidovci) a dnes je velice barevná, mnohem barevnější, než jsme byli dlouho zvyklí. Je tady mladý liberální subjekt NEOS (Nové Rakousko a Liberální fórum) a i Zelení, kteří se teď zřejmě vrátí mezi parlamentní strany.“

Jiná je i politická soutěž, ve které nejde o ekonomická témata, protože ty vlastně nikoho nezajímají, ale na scénu se dostaly kulturní a společenské otázky, jako jsou rovné příležitosti, rozšíření pojmu rodiny o stejnopohlavní páry nebo klimatické změny. „To všechno jsou úplně nové otázky, které ještě před takovými deseti lety vůbec nebyly na stole. Ale tady si všichni, včetně zavedených stran, teprve hledají své pozice.“

Co doopravdy stojí za takovým úspěchem premiéra a předsedy lidové strany Sebastiana Kurze? Zdá se, že u voličů boduje, přestože je šéfem jinde ne až tak neúspěšné tradiční politické strany.

Co stojí za Kurzovým úspěchem?

Podle publicistky je do jisté míry výjimečný.

„Když vezmete, jak Kurz vypadá, jak se chová, vystupuje a jak je to mladý 33letý člověk, tak to hraje u voličů silnou roli a k tomu je velice konzervativní politik. Spojuje se v něm dynamičnost daná i mládím… a taky dravost, kterou lidovci dlouho prosazovali třeba v odlehčení podnikům nebo ve snižování daní apod. V Rakousku, které se jen tak nenechá rozvrkočit nějakou rychlou změnou,… tohle vše Kurz perfektně ztělesňuje. Zdá se, že se mu tak daří na svou stranu přetáhnout jak mladé voliče, tak starší věkové skupiny.“

Kurz je zřejmě taky chytrý politik, protože se dokáže vypořádat i s antiestablishmentovými Svobodnými. „Dlouhodobé politologické analýzy ukazují, že takové strany se dají efektivně zničit, pokud se dostanou do vlády. Pak se zjistí, že řadu svých návrhů nemají promyšlených nebo je neumějí prosadit. A to se Kurzovi do jisté míry povedlo.“

Stejný kalkul vyšel i jeho předchůdci v čele lidovců v letech 1999–2002, který Svobodné přizval k vládnutí. Oni se rozštěpili a další volby vyhrál s ještě lepším výsledkem. Opozice ale nad podobnými praktikami zvedá varovný prst.

„Tato jakási sociálnost, spojení proti skupinám obyvatel jiné národnosti nebo kultury, může udělat pořádné trhliny v otevřenosti Rakouska. V jeho otevřenosti a neutralitě. Obávají se, že se to tak ničí a s tím jde i ruku v ruce postup proti zájmům sociálně nejslabších,“ dodává Anna Durnová.

Dokážou dnes Rakušané žít i s migranty, kteří přišli v roce 2015? Dělá to ve společnosti nějaké velké problémy? Dostala se do kampaně i klimatická změna a další otázky dnešní Evropy? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.