Robert Schuster: Sebastian Kurz – rakouská popová hvězda v Bílém domě

Rakouský kancléř Sebastian Kurz a americký prezident Donald Trump
Rakouský kancléř Sebastian Kurz a americký prezident Donald Trump

Skoro by se dalo říct, že se v těchto dnech roztrhl pytel s pozvánkami pro středoevropské premiéry navštívit v Bílém domě amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zatímco březnová návštěva šéfa české vlády Andreje Babiše byla oznámena teprve před několika hodinami, má rakouský kancléř Sebastian Kurz setkání s americkým prezidentem ve Washingtonu již za sebou.

Robert Schuster: Kurzova vláda má ještě hlavní úkoly před sebou

Rakouský kancléř Sebastian Kurz pěstuje svůj obraz evropského státníka nové generace

V těchto dnech uplynul rok od okamžiku, kdy se v Rakousku ujal vlády pravicový kabinet lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze.

A pozornosti se mu dostalo hodně velké. Řada amerických médií si všimla pochvalných slov, které mladý rakouský kancléř před svou cestou do Spojených států pronesl na Trumpovu adresu, když prohlásil, že zahraniční politika amerického prezidenta je „zčásti velmi úspěšná“.

Podobné uznání představitelé současné washingtonské administrativy v minulých měsících z úst některého z evropských politiků příliš často neslýchali. Z mnoha stran bylo také znovu připomínáno, jak se Kurz před lety profiloval coby odpůrce otevřené migrační politiky, za jejíž symbol je nejenom v Evropě, ale i ve Washingtonu považována německá kancléřka Angela Merkelová.

Již v minulosti přitom vyvolávala Kurzova osobnost ve Spojených státech ohlas, jakého se obvykle politikům z menších evropských států nedostává. Některé americké magazíny, jako například Time nebo Newsweek, vyšly s Kurzovou fotkou na titulní obálce, a to spolu s titulkem, který ho představoval jako budoucí hvězdu evropské politiky.

Nová generace evropských politiků

Rakouský kancléř Kurz se prvním rokem v úřadu promlčel. Populismus je opět salonfähig, tvrdí Spiegel

Rakouský kancléř Sebastian Kurz

Slovem roku se v Rakousku stalo sousloví mlčící kancléř 2. Rozhodla tak Společnost pro rakouskou variantu němčiny jen několik dní před prvním výročím začátku úřadování kancléře Sebastiana Kurze. Volbu zdůvodnila tím, že politik se během prvního roku výkonu funkce ze všech sil vyhýbal nepříjemným tématům.

I přes zřejmé sympatie, které může mít Trump vůči mladému Rakušanovi, si nelze nevšimnout, že je několik témat, kde stojí Washington a Vídeň proti sobě. Ze všeho nejvíc je to otázka zavedení možných cel na dovoz evropských automobilů.

Trump před setkáním s Kurzem pohrozil, že je zavede, pokud EU nekývne na jednání o nové obchodní dohodě se Spojenými státy. Tady mohl rakouský kancléř teoreticky vsadit na to, že americký prezident má vůči němu zjevně daleko větší sympatie, než vůči jiným evropským státníkům v čele s Angelou Merkelovou nebo Emmanuelem Macronem, kteří se ho v minulosti taktéž, leč neúspěšně, snažili přesvědčit o škodlivosti cel.

Druhý sporný bod je energetika. Americká strana dlouhodobě vyčítá Evropanům, že se údajně dobrovolně vydávají všanc Rusku, když zvyšují vlastní závislost na jeho plynu. Naposledy tak učinil americký viceprezident Mike Pence na nedávné bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Robert Schuster: Kurzova zkouška Sorosem aneb Rakousko a jeho staré reflexy

George Soros

Až do konce roku bude ještě Rakousko předsedat Evropské unii. To dává jeho mladému kancléři Sebastianu Kurzovi řadu příležitostí upozornit na sebe i širší evropskou veřejnost.

Symbolem toho se stal plánovaný plynovod Nord Stream 2, na jehož výstavbě se kromě německých a nizozemských společností podílí i rakouský energetický koncern OMV. Sám Kurz v minulosti americké obavy odmítal. Na straně druhé se ale několikrát sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde spolu jednali téměř výlučně právě o energetice.

Byly doby, kdy jezdívali rakouští kancléři do Washingtonu řešit hlavně minulost vlastní země a museli vysvětlovat potíže s vyrovnáváním se s nacistickou minulostí. Stojí za připomínku, že to byl někdejší rakouský prezident Kurt Waldheim, jehož Američané jako jednoho z mála hlav států demokratické Evropy odmítali pouštět do země.

Robert Schuster

Časy se mění. Teď berou Kurze jako budoucí generaci evropských politiků, s nimiž je třeba kvůli jejich nízkému věku počítat na řadu let dopředu. Skutečnost, že právě rakouský kancléř vytvořil společnou vládu se stranou, jejíž představitelé jsou například v Izraeli stále ještě nežádoucími osobami, už zjevně nevadí.