Robert Schuster: Kurzova vláda má ještě hlavní úkoly před sebou
V těchto dnech uplynul rok od okamžiku, kdy se v Rakousku ujal vlády pravicový kabinet lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze.
Rakouský kancléř Kurz se prvním rokem v úřadu promlčel. Populismus je opět salonfähig, tvrdí Spiegel
26. prosinec 2018
Slovem roku se v Rakousku stalo sousloví mlčící kancléř 2. Rozhodla tak Společnost pro rakouskou variantu němčiny jen několik dní před prvním výročím začátku úřadování kancléře Sebastiana Kurze. Volbu zdůvodnila tím, že politik se během prvního roku výkonu funkce ze všech sil vyhýbal nepříjemným tématům.
A číslice dvě odkazuje na skutečnost, že spojení mlčící kancléř se stalo slovem roku už před 13 lety, kdy se tehdejší předseda vídeňské vlády Wolfgang Schüssel nevyjadřoval ke krajně pravicovým výpadům z nitra populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Připomíná to německý magazín Der Spiegel, který kancléřský rok Sebastiana Kurze bilancuje.
Jak píše, Kurz se jednak zdráhá promluvit k eskapádám Svobodných, se kterými vládne v koalici, jednak se vyhýbá otevřené kritice viníků takových excesů. Za důvod pak týdeník uvádí tezi, že rakouská politika byla v posledních letech utvářena právě podobnými šarvátkami v rámci velké koalice a veřejnosti se takové praktiky znechutily.
„Chceme nový styl a vyjadřovat se jednotným hlasem,“ sliboval kancléř během své přísahy 18. prosince 2017. Oním jednotným hlasem ale jistě nemyslel v Rakousku tolik časté házení špíny na druhé, zdůrazňuje komentář.
V zahraničí hvězdou
Kurz navíc mlčí také k aféře ministra vnitra Herberta Kickla ze Svobodné strany, jehož úřad v březnu přikázal pochybnou razii ve Spolkovém úřadu na ochranu ústavy a pro boj s terorismem, mimo jiné aby zjistil, do jaké míry jsou sledovány spolky blízké právě Svobodným.
Thomas Kulidakis: Na Rakousko raději v EU moc nespoléhejme
Teze, že státy nemají přátele, ale pouze své zájmy, platí pro našeho jižního souseda dvojnásob. Vzhledem k tomu, že se Rakousko na půl roku ujímá předsednictví v Radě unijních států, měli bychom si dobře zhodnotit jeho cíle. A klást důraz jen tam, kde se na základě minulých zkušeností můžeme spolehnout, že Vídeň své postoje nezmění jako pověstná korouhvička v silném větru.
Zdá se tak, že Kurz se snaží konfliktu vyhnout za každou cenu a společnosti chce nabídnout obraz jednotné koalice. A daří se mu to, protože kritika ho obchází a většina voličů mu dává za pravdu. Ve všech průzkumech se kancléř po roce úřadování umísťuje na předních místech. A chvála na stranu teprve 32letého Kurze přichází také ze zahraničí.
Americký velvyslanec v Německu Richard Grenell rakouského kancléře dokonce označil za rockovou hvězdu. Také Steve Bannon, bývalý hlavní stratég amerického prezidenta Donalda Trumpa, líbivými slovy na Kurzovu adresu nešetří.
A věnují se mu také světová média. V některých z nich, jako třeba v amerických týdenících Time a Newsweek, se rakouský kancléř objevil dokonce na titulních stranách.
Salonfähig
Rok Kurzovy vlády ale podle Der Spiegelu ukázal, že pravicový populismus se stal společensky přijatelným. Výtek z Evropské unie se nedostává, stejně jako sankcí podobných těm z roku 2000, kdy se Svobodní poprvé podíleli na vládě.
Robert Schuster: Sto dní Kurzovy vlády aneb Kdo je kuchařem a kdo kuchtíkem?
Tento týden uplynulo přesně sto dní od chvíle, kdy byla loni v prosinci jmenována vláda rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Nový kabinet byl od samého počátku pod drobnohledem minimálně ze dvou důvodů.
Jediný Izrael jasně odmítl kontakt s pravicověpopulistickou partají kvůli jejím vazbám na neonacistické a extremistické spolky a kvůli antisemitským narážkám. Navíc fakt, že ministerstvo zahraničí vedou právě Svobodní, celou situaci komplikuje.
Ministryně zahraničí Karin Kneisslová, jež si vysloužila celosvětovou slávu kvůli pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina na svou svatbu, sice neúnavně obhajuje svou nestrannost, ale je nutné vzpomenout, že šéfkou diplomacie se stala právě na návrh Svobodných.
Samotný Kurz se pak snaží vyvrátit dojem narušených vztahů s Jeruzalémem tím, že téměř každý týden vydává tisková prohlášení o svém údajném boji proti antisemitismu.
Evropa, která chrání
Vládě jde ale především o dobré zdání, soudí německý magazín s tím, že v daném oboru je Kurz mistrem. V tomto duchu po usednutí do čela konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP) v květnu 2017 změnil stranickou barvu z černé na tyrkysovou a do parlamentních voleb stranu dokonce vedl pod názvem Listina Sebastiana Kurze – Nová lidová strana.
Zdá se, že Kurz už v předchozích letech pochopil, jak správně spojit svou práci, které se čas od času dostává uznání i od politických oponentů, s péčí o vlastní image. Podařilo se mu proměnit pověst politického rebela a návštěvníka večírků v obraz seriózního, ale stále mladistvě působícího muže.
Půl roku po uvedení do kancléřského úřadu Vídeň převzala předsednictví Unie s mottem Evropa, která chrání. Kurz tak zároveň vytvořil opozici vůči německé kancléřce Angele Merkelové a její vítací politice.
Kancléř neustále opakoval slova o ochraně vnějších hranic a o možnostech, jak uprchlíky ubytovat mimo Unii. Ministr vnitra Kickl chtěl imigranty dokonce shromažďovat. Myšlenkou, jež vyvolala vzpomínky na koncentrační tábory, si vysloužil ostrou kritiku. Kurzova vláda navíc podpořila ty, kteří chtěli odmítnout Globální pakt o migraci OSN. Následně se radovali populisté a pravicoví extremisté po celé Evropě.
Zavřít mešity
Der Spiegel si všímá také Kurzových kroků na rakouské politické scéně. Jmenuje dvě daňové reformy, které prospěly lidem s nižšími a středními příjmy, zároveň ale podotýká, že další vládní opatření v zásadě podpořila podnikatelskou sféru.
Pokud brzy nevyřešíme téma uprchlíků, posílí extremisté celé Evropy, tvrdí kandidát na šéfa Evropské komise Weber
Horkým kandidátem na post předsedy Evropské komise (EK) je současný šéf poslanecké frakce Evropské lidové strany a místopředseda bavorské CSU Manfred Weber. Jak by řešil problém migrace, populismus, nacionalismus a omezování základních práv? Co udělá s dvourychlostní Evropou?
Protesty pak v Rakousku vyvolalo zavedení až 12hodinového pracovního dne, potažmo 60hodinového týdne. Kurz nicméně zdůraznil, že zaměstnanci se pro přesčasy mohou rozhodnout dobrovolně.
Zbytek vládní politiky pak týdeník shrnuje slovy migrace, uprchlíci a cizinci. Když vláda schválila snížení sociálních dávek, poukazovalo se na to, že opatření postihne především osoby s imigrační minulostí. A výsledkem je opravdu stav, kdy lidé bez znalosti němčiny dostávají méně peněz.
Každý trestný čin žadatelů o azyl byl využitý k rozčeření vod, myslí si komentář. Vláda s ohlasem u veřejnosti volala po uzavření mešit, které prý mají přispívat k radikalizaci a podpoře paralelních společností. Kromě toho se Vídni podařilo ze země vykázat některé imámy. Nicméně některé vládní postoje neustály soudní revizi a mešity zůstaly otevřené. Dobrý dojem u publika ale zůstal a Kurzovy preference rostou.
Kouření a rasismus
Rakouští Svobodní často používají pozoruhodný akcent. Odporovali třeba protikuřáckému zákonu, a to i přesto, že se pro něj v jedné občanské petici vyslovilo téměř 900 tisíc lidí. Přímá demokracie, kterou Svobodná strana tak často skloňuje, najednou pro partaj nebyla tak důležitá.
Petr Holub: Rakušané chtějí kouřit
Co může být lepšího, než si po dobrém obědě, nebo namáhavé směně zapálit v klidu cigaretu a spokojeně dýmat. Pravdou je, že se pak člověk zadýchá třeba na schodech.
Svobodní kromě toho podpořili zvýšení rychlosti na dálnicích ze současných 130 na 140 kilometrů v hodině. Šéfka liberální strany NEOS Beate Meinlová-Reisingerová následně shrnula rok Kurzova vládnutí slovy kouření, závodění a rasismus.
Nicméně tak to samozřejmě nevnímají všichni. Mnoha Rakušanům se současný vládní kurz zamlouvá. Atmosféra v alpské zemi se změnila a hranice možného se posunuly. Neoblíbení novináři jsou slovně napadáni politiky, před dvěma týdny konaná demonstrace proti omezování sociálních výhod byla nazvána „bordelem“, který škodí předvánočnímu obchodu.
Všechny tyto proměny podle magazínu přijímá společnost s krčením ramen. Někteří sice současnou vládu označují za hanbu pro Rakousko, mnozí ji ale považují za nejlepší v dějinách země. Lze proto očekávat, že také v budoucnu bude docházet k populistickým výpadům, přičemž kancléř Kurz zůstane mlčet, zamýšlí se německý Der Spiegel.
