Pokud brzy nevyřešíme téma uprchlíků, posílí extremisté celé Evropy, tvrdí kandidát na šéfa Evropské komise Weber

Systém povinných kvót je passé. Ale i vy byste mohli přijmout nějaké „humanitární migranty“, říká kandidát na šéfa Evropské komise Stubb

• Upravit
• Smazat

Sotva u nás jedny volby skončily, začíná se mluvit o těch dalších – do Evropského parlamentu, které proběhnou v květnu 2019. Vítězná politická síla pak navrhuje politické vedení Evropské komise (EK). Největší boj se vždy vede o křeslo předsedy, tedy o post, který dnes zastává Jean-Claude Juncker.  

Lidovci celé Evropy si svého lídra zvolí už tento týden v Helsinkách. A právě Evropské lidové straně dávají dosavadní průzkumy největší šanci, že eurovolby 2019 taky vyhraje. Německý politik Weber by tak mohl usednout na křeslo Jeana-Clauda Junckera. V čem by chtěl být „jiný“? 

„Chtěl bych stavět na tom, co se mu povedlo. Třeba na jednotě EU během eurokrize nebo teď při vyjednávání o brexitu,“ vyjmenovává. Na druhou stranu je prý ale třeba mít nové vize. „Pro mne to v prvé řadě znamená skončit s debatou o Evropanech první a druhé kategorie. Existuje jen jedna společná Evropa,“ dodává.

Dvourychlostní EU? Nesmysl  

Prý tady nemáme Evropu Východu a Západu, ani Severu nebo Jihu, bohatých a chudých, malých a velkých. „Buď budeme držet spolu, nebo nebudeme hrát v našem globalizovaném světě s Čínou, Amerikou a s Ruskem žádnou roli. Chci držet náš kontinent pohromadě. Jedno z mých hesel je demokracie a hned dalším stavění mostů.“

Weberovi se dost nelíbí tlaky, které si EU berou za rukojmí. Jako příklad uvedl současného italského vicepremiéra Mattea Salviniho. „On si totiž bere Evropu, ve finančních otázkách a pak ve střednědobém finančním plánování, jako jakési rukojmí. My ale musíme postupovat kupředu, i když tomu někteří jednotlivci brání… Dvourychlostní Evropa nesmí být naším cílem.“

V příštím roce nás čekají důležité eurovolby, ve kterých bude jedním z hlavních témat návrat k základům fungování našeho kontinentu.

„Jsou vystaveny tlaku nejrůznějších stran a politiků. Klíčová otázka pak je, jestli jsme stále připraveni na partnerství, na vedení dialogu a na uzavírání kompromisů? Kdo řekne, že se na tom chce podílet, je v Evropské unii vítán. Kdo říká: Itálie především, Francie především nebo Rakousko především… a prosazuje egoismus, ten nemůže být v EU akceptovatelný. Potřebujeme se přihlásit k ochotě dál udržovat naše partnerství,“ tvrdí Weber.

Klíčová je ochrana hranic 

Evropské elity nenávidí Evropu. Organizovaná masová migrace ji má naředit a změnit, tvrdí Klaus

• Upravit
• Smazat

Německo špatně chápeme, protože mu nerozumíme, napsal bývalý český prezident Václav Klaus. Kancléřka Angela Merkelová podle něj mimo jiné zlehčuje ničivé dopady migrace jako výstřelky jednotlivců a názory obyčejných lidí označuje za pravicový radikalismus. Naposledy se situace vyhrotila v Saské Kamenici po vraždě 35letého muže, ze které jsou podezřelí dva cizinci ze Sýrie a Iráku.

Tím největším tématem voleb ale bude migrace. Jaký recept má kandidát na předsedu Evropské komise? „Evropská lidová strana je připravená a ochotná pomoci zabezpečit naši vnější hranici. To je základní podmínka pro všechno ostatní. Musíme vědět, kdo se nám tady zdržuje. Pro to je nutná aktivní a rozhodná ochrana hranic,“ odpovídá.

Dobře to prý na hranicích s Tureckem zvládá Bulharsko, kde počty uprchlíků klesy na minimum. „Je vidět, že jsme schopni náš kontinent ochránit. Tedy pokud k tomu máme vůli a má ji i má strana CSU. Taky ale musíme být připraveni pomáhat, například lidem v nouzi, kteří prchají ze Sýrie.“ Chtěl by znovu otevřít otázku migračních kvót? Měly by být součástí reformy dublinského azylového systému?

Migrační kvóty? Zapojit se musí každý 

„V této otázce podporuji rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Jako šéf současné předsednické země navrhl hledání nové cesty k zajištění solidarity. Všichni víme, že toto téma je zablokované a že se o něm obtížně diskutuje. Ale základní princip, že každý musí nějak přispět, by se měl akceptovat. Na řešení se musí podílet jak Francie, tak Finsko, Česko i Rakousko. Ale jak? Volbu způsobu bychom měli ponechat jednotlivým státům. Každý ale musí nějak přispět. Každý se musí zapojit.“

Weber pak doufá, že se ještě letos, za rakouského předsednictví, reforma tzv. Dublinu domluví. „Pokud téma uprchlíků nevyřešíme, pokud šéfové států a vlád jako Andrej Babiš, Angela Merkelová, Viktor Orbán a ostatní nedospějí ke konsensu alespoň u 80 % témat, která už na stole máme, tak to posílí extremisty celého kontinentu. A to si nepřeji,“ dodává Manfred Weber.