Naše země se přiblížily ke komunismu s nacionalistickou a bezpečnou tváří, soudí Agnieszka Holland
Agnieszka Holland patří mezi přední světové režisérky a scenáristky. Získala desítky nominací na světové filmové ceny, mnohdy proměněné na ocenění. Témata svých filmů a scénářů hledala především v době nacismu, ale také ve středoevropském prostředí pod sovětským vlivem za komunismu, ve kterém vyrůstala a dospívala. (repríza)
Výběr témat vnímá jako ryze instinktivní.
„Čtu dost scénářů a pochopitelně také knížky a články. Něco mě inspiruje a oslovuje, ale ne vždy se mé důvody dají racionálně vysvětlit. Pochopitelně to vysvětlovat musím, protože se mě lidé ptají. Přesto je v tom určité tajemství a otázka, proč zrovna v tomto okamžiku volím právě tento scénář,“ uvádí.
Čtěte také
Osud jednotlivce
V této souvislosti zmiňuje film „Šarlatán“. Je o osudu českého léčitele Jana Mikoláška, který se dostal do konfliktu s komunistickým establishmentem a stal se obětí vykonstruovaného procesu. Holland dává nahlédnout do příprav filmu ve spolupráci se scenáristou Markem Epsteinem.
„Víc než analýza totalitního režimu mě zajímá konflikt mezi jím a osudem jednotlivce. V onom režimu se totiž osudy jednotlivců vždy jistým způsobem zrcadlí, a to se mi zdá zajímavé. Protože se s nimi pak každý může ztotožnit a najít v sobě empatii. Chápe, že by to mohlo potkat i jeho.“
Co byla fantazie, dnes ožívá
Seriál „1983“, na kterém se podílela a který vznikal v kontextu románu George Orwella „1984“, dává dnes Agnieszce Holland zpětnou vazbu. Když práce vznikala, označila režisérka seriál za dystopický. V současnosti se jí zdá být realitou.
„Byl to námět i scénář Američana, který žije od určité doby v Polsku. Zajímal mě na tom přístup k alternativní historii. Seriál je na téma, co by bylo, kdyby komunismus nezmizel, ale přijal by jinou, nacionalistickou, totalitní a zároveň pro obyvatele výhodnou a bezpečnou formu. Ano, naše země se k tomu poněkud přiblížily. Nejde jen o Polsko, ale taky Maďarsko...“ komentuje.
Podle autorky to není poprvé, kdy se některý z jejích filmů, původně míněný jako nepolitická dystopie, stal změnou poměrů realitou. „Asi budu točit pohádky,“ glosuje s jistou mírou ironie.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s režisérkou Agnieszkou Holland. Dozvíte se ještě, co si myslí o Donaldu Trumpovi, o krizi demokracie, co podle ní tíží svět nebo kolik členů její rodiny režíruje.
Agnieszka Holland je polská režisérka a scenáristka. Vystudovala pražskou FAMU v roce 1971. Svou kariéru zahájila jako asistentka režie u Krzysztofa Zanussiho a Andrzeje Wajdy. Její první samostatný film Provinční herci byl kronikou složitých vztahů v zákulisí v divadle malého městečka, mnohými chápaný jako metafora tehdejší politické situace v Polsku. Za její nejlepší dílo je považován film Evropa, Evropa, natočený podle životopisu Solomona Perela, židovského mladíka, který utíká z Německa do Polska po Křišťálové noci v roce 1938. Film byl oceněnn Zlatým glóbem a získal nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film. Natočila mimo jiné třídílné drama pro HBO Hořící keř o sebeupálení Jana Palacha. Sama období poznala na vlastní kůži, v době pražského jara a začínající normalizace studovala zmíněnou pražskou FAMU.
Související
-
Fero Fenič: Nevidím reprezentanty demokratických hodnot, ke kterým jsem se původně přihlásil
Fero Fenič za sebou nechal televizní a filmovou stopu prostřednictím stovek dokumentů a dalších projektů.
-
Když o věcech čtete a něco zjišťujete, těžko s vámi potom někdo manipuluje, říká Barbora Hrzánová
Herečka Barbora Hrzánová exceluje především na divadelním jevišti a mnohých lidí se dotkla svou přímostí a civilním projevem...
-
Strana vládne, opona stojí. Hollandová nabízí temnou polskou fikci 1983, doma ji přijali chladně
Když jedna z postav, inspektor Janów, křičí: „Máš svou naivní, zidealizovanou představu práva a spravedlnosti. A co když ti řeknu, že je to iluze?!“, narážka na současnou polskou vládu je evidentní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
