Když o věcech čtete a něco zjišťujete, těžko s vámi potom někdo manipuluje, říká Barbora Hrzánová

Herečka Barbora Hrzánová

Herečka Barbora Hrzánová exceluje především na divadelním jevišti a mnohých lidí se dotkla svou přímostí a civilním projevem. „Když připustím tezi, že mám otevřenou hlavu, je to rozhodně velký prostor ke svobodě,“ říká.

„Když si o něčem něco přečtete, něco zjistíte, tak se s vámi samozřejmě dá jen těžko manipulovat. Což pořád někdo zkouší. A nemusí to být jen nějaká vám nadřazená osoba v divadle. Manipulovat s vámi může zkoušet i prodavačka v zelenině, když si zrovna usmyslí. Stejně tak média. Myslím si ale, že se mnou se dá manipulovat hodně špatně,“ dodává.

Herečka a zpěvačka Barbora Hrzánová nastoupila po absolvování pražské DAMU do angažmá v Národním divadle. Z něj pak v roce 1993 přešla do Divadla Na zábradlí. Nyní je bez stálého angažmá. První známější filmovou rolí pro ni byla mentálně postižená Johanka v Renčově filmu Requiem pro panenku z roku 1991. Na cenu Českého lva byla třikrát nominována za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Se svým partnerem Radkem Holubem hrála ústřední dvojici v komedii Zdeňka Tyce Už. Za inscenaci Hrdý Budžes hranou v příbramském divadle obdržela v roce 2003 cenu Thálie.

Zklamání srdcem

„Bolest mně působí jakákoli zrada,“ říká v souvislosti se závažnějšími životními zážitky.

I po čtyřítce, navzdory tomu, že jsem se naučila částečně promítnout, vcítit do člověka a částečně vysvětlit některé jeho záchvěvy chování, (...) je zrada a bolest, když mě někdo zklame srdcem.“

Na volné noze

Barbora Hrzánová odešla z angažmá na volnou nohu proto, že jí mimo jiné nebyla příjemná spolupráce s některými kolegy.

V dnešní politické reprezentaci je těžké hledat lidi, kteří to myslí upřímně, soudí Alexej Pyško

Alexej Pyško

Alexej Pyško je českým divákům známý především díky americké hvězdě Bruci Willisovi, kterému herec a dabér propůjčil svůj hlas. Za sebou má ale zejména řadu divadelních rolí a mnohaleté angažmá v Národním divadle. Mezi jeho spolužáky na pražské DAMU byl také exministr a politik Martin Stropnický.

„Je to balíček věcí, který se dotýká celkově svobody. Dlouho jsem si neuměla představit být na volné noze. Vyrostla jsem v divadle v Českých Budějovicích, hrála jsem si od malička na divadelním dvoře, v zákulisí s babičkou nebo v nápovědní budce. Divadlo patřilo k mému životu. A když jsem vystudovala, stále jsem byla v pevném angažmá. Měla jsem pocit, že to bude můj život až do konce,“ říká herečka a dodává:

Šlo ale o moji vnitřní svobodu. Když na mě někdo začal tlačit, něco najednou ruplo. Cítila jsem, že nemohu dýchat a že je má vnitřní svoboda velmi uzoučká.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Barbora Hrzánová ještě mimo jiné vysvětlí, jaká jsou rizika volného povolání. Bude vzpomínat také na svého otce Jiřího Hrzána a na komunistický nátlak na jeho osobu.

autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová

Související