NASA chystá misi na Mars

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír ji zval k pohovoru a nabídl jí, aby se zúčastnila výcviku astronautů. Týmu, který by měl v historicky relativně krátké době vyrazit na Mars – uvádí americký magazín Wired, který se zaměřuje na nové technologie a jejich vliv na politiku, ekonomiku a kulturu.

Genderová vyváženost

Jak autorka článku podotýká, zkušenost s dlouhodobým pobytem na polární stanici se bude Moranové jistě hodit. V mnohém totiž připomíná podmínky, jaké budou panovat na první lidské základně vybudované na rudé planetě. A to včetně nehostinných vnějších vlivů – temnoty a mrazu. I v Antarktidě se polárníci věnují většinou práci v interiéru a musí se naučit žít v nepočetném kolektivu pospolu.

Astrofyzička Moranová má z tohoto úhlu pohledu značné šance. A přijdou jí vhod i její počítačové dovednosti. Jen zpoždění signálu může kvůli vzdálenosti představovat na Marsu desítky minut, takže o komunikační problémy se Zemí určitě nebude nouze.

Jestli se ale Moranová mise na Mars skutečně zúčastní, není vůbec jisté. NASA bude vybrané uchazeče měsíce pečlivě testovat a hodnotit. Jak ale podotýká server Wired, tato mladá žena se zkušenostmi z věčně zamrzlého kontinentu by byla vhodným kandidátem.

NASA tímto postupem potvrzuje experty sdílený názor, že v marsovském týmu by měly být i ženy. A nikoliv, jak tomu bylo doposud, například při misi na Měsíc, pouze muži, v drtivé většině se zkušenostmi armádních pilotů.

Povrch Marsu|foto: CC0 Public domain

Vesmírná ponorková nemoc

Čas, kdy pozemšťané vkročí na povrch Marsu se podle serveru Wired nezadržitelně blíží. Dnes už víme, že pro odvážné průkopníky budou takové mise extrémně náročné. Při současném stavu vesmírných technologií by měl let trvat zhruba šest měsíců a se stejnou dobou je nutno počítat při návratu na Zemi.

Astronauti stráví určitý čas přímo na Marsu výzkumem. Zpáteční let bude podmíněn takzvaným startovním oknem, tedy vhodnou konstelací obou planet. Lze tedy předpokládat, že se mise protáhne až na dva a půl roku. Dost času na to, aby v malém týmu propukla ponorková nemoc – podotýká server Wired a nabízí srovnání. Až na pár výjimek, na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) setrvávají kosmonauti maximálně půl roku.

Nejen při letu, ale i na Marsu, se bude žít a pracovat ve velmi stísněných podmínkách. Aby vůbec členové týmu přežili, budou trávit většinu času uvnitř základny. Ale i na to je, podle vlastních slov, Moranová připravena. Jak říká, během své antarktické mise hodiny programovala, četla, učila se jazyky a také hrát na hudební nástroje. Psala také vědecko-fantastické povídky. Ví, že se musí stále něčím zaměstnávat.

Astronaut budoucnosti

Pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici je přitom z praktického, ale i psychologického hlediska mnohem jednodušší než let k Marsu nebo pobyt na nehostinné planetě. Když se na Mezinárodní vesmírné stanici něco pokazí, a posádka to nedokáže opravit, je k dispozici pomoc ze Země. A v případě vážnějšího onemocnění některého z astronautů může být pacient relativně rychle dopraven domů.

Při marsovské misi se však posádka nebude nacházet 400 kilometrů nad zemským povrchem. V neprobádané hloubi vesmíru budou astronauti nuceni spoléhat se jen a jen sami na sebe. I proto budou muset mít vynikající zdravotní kondici a skálopevnou odolnost. A budou také muset být neobyčejně zruční, aby mohli řešit nepředvídatelné problémy.

Planeta Mars|foto: NASA/JPL Caltech

I proto NASA už necílí jen na databáze zkušených pilotů, jak tomu bylo celá desetiletí. S marsovskou misí to myslí zcela vážně a usilovně hledá vhodné kandidáty. Jako je třeba Christine Corbett Moranová – zdůrazňuje server Wired.